Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Rozšíření: Kavkaz, černomořské pobřeží Turecka. Snad i v evropské části Turecka v okolí Edirne.
Ekologie: Horské louky, obvykle v okolí keřů, remízky, světlé lesy. Místy hojně.
Popis: Trsnatě rostoucí čemeřice vysoká kolem 50 cm. Listy jsou přes zimu zelené, znožené (u menšího počtu lístků dlanité), složené z 5–11 lístků, které nejsou dále dělené; na okrajích jsou zubaté. Listy na stonku jsou menší, troj- až pětičetné. Květenství chudé se (1–)3–5 květy. Květy jsou krémové či nazelenalé, purpurové nebo skvrnité, mají v průměru až 7,5 cm. Na přírodních lokalitách vykvétají po roztání sněhu, u nás později, na konci března či v dubnu. Měchýřky nesrůstají. Květy jsou mírně skloněné dolu, nevonné.
Variabilita: Zatímco v Turecku najdeme především rostliny kvetoucí bíle nebo nazelenale, v Abchazii mají květy purpurový nádech a tmavě purpurové jsou i medníky. Tyto rostliny bývají někdy řazeny do samostatného poddruhu H. orientalis subsp. abchasicus (A. Braun) B. Mathew. Kavkazské rostliny se světlými květy, na kterých jsou na bázi lístků drobné purpurové skvrny, byly popsány jako H. orientalis subsp. guttatus (A. Braun et Sauer) B. Mathew.
Poznámka: Tento druh se stal základem většiny odrůd pěstovaných zahradních čemeřic, které jsou někdy označované jako Helleborus hybridus. Protože se jen pomalu množí vegetativně (dělením trsů), většina prodávaných rostlin nejsou dobře definované kultivary, ale linie určitého charakteru získané výsevem semen. Oblíbené jsou především rostliny výrazněji zbarvené, s velkými květy, ve kterých se překrývají okrouhlé okvětní lístky, květy výrazně skvrnité a v poslední době i rostliny poloplné.
Čemeřice dobře rostou v hajních podmínkách v zahradě – vyžadují polostín či světlé stanoviště mimo sluneční úpal. Ve stínu rostou pomalu a méně kvetou. Zem má být humózní, mírně vlhká. Během delšího letního sucha je dobré je zalít. Na vhodném stanovišti, většinou ve starých sadech či na zanedbaných zahradách, se samy přesévají a poměrně rychle šíří. Přitom obvykle dochází ke štěpení a rostliny představují mozaiku různých barev květů.
Fotografováno v březnu 2005 a v únoru 2008 (Česko, Botanická zahrada hlavního města Prahy).