Syn.: Crucifera matronalis E. H. L. Krause, Deilosma matronale Andrz. ex DC.
Česká jména: večernice vonná (Kubát 2002)
Slovenská jména: večernica voňavá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Rozšíření: Španělsko, jižní a střední Francie, Itálie, Balkán, Rumunsko, jih Rakouska, Slovensko, jižní Rusko, dále Střední Asie a severozápadní Čína. Druhotně ve střední Evropě, v Severní Americe, na jihu Argentiny a Chile, v jihovýchodní Austrálii a na Novém Zélandu.
Ekologie: V původním areálu převážně lesní druh, nejčastěji rostoucí v bučinách. Preferuje mírné zastínění, bohaté půdy, středně vlhké. Druhotně v parcích, na ruderalizovaných plochách, u hřbitovů, okraje lesů, pobřežní houštiny i podél železničních tratí.
Popis: Vytrvalá bylina, hustě chlupatá až lysá. Lodyha až 120 cm vysoká, v horní polovině větvená. Listy jsou 5–15 cm dlouhé, na vrcholu tupě špičaté až zašpičatělé, drobně zubaté až skoro celokrajné, buď olysalé nebo hustě chlupaté. Řapíky až 2 cm dlouhé, v horní třetině křídlaté, střední a horní listy krátce řapíkaté až přisedlé, podlouhle vejčité, vejčitě kopinaté až kopinaté. Hroznovité květenství je větvené, květní stopky jsou přímo odstálé, 5–10 mm dlouhé. Kališní lístky úzce vejčité až úzce kopinaté, 6–12 mm dlouhé, často bílé až červenofialově lemované. Korunní lístky s čepelí široce obvejčitou, 9–18 mm dlouhé, 6–14 mm široké, vůči nehtu s rovnovážně odstálou čepelí, zbarvené od bílé, přes fialovou až po tmavě purpurovou. Květy vonné, ale až v odpoledních a večerních hodinách. Plodem jsou oblé šešule, 5–12 cm dlouhé, plodní stopky jsou přímo odstálé.
Využití: Okrasná rostlina, běžně pěstovaná, snadno zplaňující. Zřídka se pěstují i plnokvěté kultivary.
Ohrožení a ochrana: V Maďarsku zákonem chráněný druh. Na Slovensku je poddruh Hesperis matronalis subsp. candida zařazen k taxonům méně dotčeným (LC).
Poznámka: Jsou rozlišovány celkem čtyři poddruhy:
- H. m. subsp. matronalis – celá rostlina i květní stopky pokryté převážně jednoduchými chlupy. Střední a horní listy vejčité až vejčitě kopinaté, s bází tupou až mělce vykrojenou, přecházející v křídlatý řapík. Květy fialové až tmavě purpurové. Původní v jižní Evropě, odedávna pěstovaná. Za květu velmi podobná druhu Lunaria annua.
- H. m. subsp. candida – má bílé květy, někdy červeně pruhované. Rostliny hustě porostlé jednoduchými a vidličnatými chlupy, v dolní části lodyhy i žlaznatými. Původní v Alpách a Karpatech, u nás občas pěstovaná a zplaňující.
- H. m. subsp. oblongifolia – původem z Východních Karpat, u nás zřídka zavlečená, rostliny porostlé převážně vidličnatými chlupy. Květy fialové.
- H. m. subsp. oblongipetala – pochází z jižní Itálie, u nás ojediněle zavlečená. Rostliny s jednoduchámi a žlaznatými chlupy. Květy fialové.
Fotografováno dne 29. 5. 2013 (Česko, Trhová Kamenice).