Syn.: Convolvulus bracteatus Vahl, Convolvulus malabaricus L., Convolvulus scandens J. König ex Milne, Convolvulus sublobatus L. f., Hewittia bicolor Wight et Arn., Hewittia sublobata (L. f.) Kuntze, Shutereia bicolor Choisy, Shutereia sublobata (L. f.) House
Čeleď: Convolvulaceae Juss. – svlačcovité
Rozšíření: Druh s rozsáhlým paleotropickým areálem sahajícím od afrického Senegalu přes Ghanu a Kamerun až do Etiopie, k jihu afrického kontinentu se stáčí přes Zair a Tanzanii až do Mosambiku a východních provincií Jihoafrické republiky, vyskytuje se patrně rovněž na Madagaskaru. V jižní Asii se pak objevuje v jižní Indii, na Sri Lance, v Barmě, Thajsku, Indočíně, na Tchaj-wanu a v jižní Číně, také na Filipínách a v Indonésii. Sekundární výskyt je uváděn z antilské Jamajky.
Ekologie: Roste v lemech stálezelených i opadavých tropických lesů, v křovinaté vegetaci, často vystupuje na stanovištích narušovaných lidskou činností, podél cest, u zemědělsky využívaných ploch, na plantážích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 850(–1800) m.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou nebo popínavou, 100–200 cm dlouhou. Listy jsou střídavé, řapíkaté, vejčité, 3–10 cm dlouhé a 3–8 cm široké, na bázi srdčité, uťaté nebo až hrálovité, celokrajné, na vrcholu špičaté až zašpičatělé, přitiskle chlupaté nebo skoro lysé. Květy vyrůstají obvykle jednotlivě z úžlabí listů na stopkách 1,5–10 cm dlouhých; listeny jsou kopinaté, až 1,5 cm dlouhé, chlupaté, zašpičatělé; kališní lístky jsou nestejné, 3 vnější jsou široce vejčité, až 15 mm dlouhé, 2 vnitřní jsou menší, kopinaté; koruna je nálevkovitá, 20–25 mm dlouhá, světle žlutá, někdy i bělavá, s nachovým středem. Plodem je kulovitá tobolka, která dosahuje průměru 8–10 mm.
Poznámka: Rod Hewittia je monotypický, zahrnuje jen tento jediný druh.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 11. 9. 2018 (Jihoafrická republika, KwaZulu-Natal, Sodwana Bay).