Proč zkoumáme historii krajiny?
- Pomáhá nám pochopit vlastnosti současné vegetace a rozšíření rostlinných druhů.
- Napomáhá k propojování ochrany přírody a ochrany kulturního dědictví.
- Poskytuje důležité informace k ochraně diverzity druhů a ekosystémů.
Děvín, Pálava: modelový příklad
Děvín je jednou z nejvýznamnějších lokalit v ČR z hlediska přírodovědného i ochranářského. Na relativně malé ploše zde můžeme pozorovat různé přírodní fenomény, z nichž většina byla formována dlouhodobým vlivem člověka.
Dnešní podoba lesa je výsledkem po staletí praktikovaného pařezinového hospodaření. Pařezení je pravidelné mýcení lesa složeného z listnatých dřevin. Provádí se v krátkých intervalech a stromy tím nabývají křovitého vzrůstu. Skládá se ze tří postupných fází: zapojený les je smýcen, pak jsou kmeny vázány do otýpek používaných jako topivo, nakonec je les obnoven pomocí pařezových výmladků.
Pařezením se les na Děvíně obhospodařoval alespoň v posledních 650 letech. Rukopis z roku 1692 (následující snímek) říká, že stromy byly káceny každých jedenáct let. Jeden starší dokument z roku 1384 hovoří dokonce o sedmiletém cyklu kácení.
Pařezení zanechalo stopy také v krajině. Kolem lesa byly vytvořeny příkopy s valy, aby do zmlazujících se porostů nemohla hospodářská zvířata pasoucí se v okolí. Pařeziny představují velmi světlý typ lesa. Díky tomu hostily mnoho druhů, které v dnešních tmavých lesích již většinou nenajdeme. Na Děvíně zaniklo pařezení teprve v první polovině 20. století. Jeho obnova je jedním z nástrojů zachování vysoké rozmanitosti přírody na této lokalitě.
- Vegetační mapa Děvína v současnosti. Čtyři hlavní lesní typy jsou do velké míry výsledkem minulého hospodaření. Světle zeleně jsou vyznačeny dubohabřiny, temně zelené jsou suťové lesy, žluté teplomilné doubravy a šedé výsadby z 19.–20. století
- Pařezení postupně prodlužovalo cykly mýcení lesa od 7 let ve středověku až po 30 let ve 20. století. Dělo se to podobně v celé Evropě a příčina zůstává zatím neodhalena. Tento graf ukazuje srovnání Děvína na jižní Moravě a Hayley Wood ve východní Anglii. Obě lokality jsou od sebe vzdáleny nějakých 1300 km.
- Druhové složení lesní vegetace na Děvíně se v posledních desetiletích výrazně změnilo. Přičinou je mimo jiné posun od pařezinového hospodaření k chráněnému lesu. Důsledkem bylo snížení biodiverzity (horní graf: histogram počtu druhů v bylinném patře) a posun vegetace k odlišným společenstvům, než která byla na Děvíně před 50 lety (dolní graf: ordinační diagram, metoda PCA).
Pořadatelé a sponzoři akce:
