Syn.: Hyoscyamus niger subsp. agrestis (Kit. ex Schult.) Hultén, Hyoscyamus niger var. agrestis (Kit. ex Schult.) Nyman
Česká jména: blín obecný (Berchtold et Presl 1823, Amerling 1841, Presl 1846, Amerling 1850), blín rolní (Opiz 1852, Sloboda 1852)
Čeleď: Solanaceae – lilkovité

Hyoscyamus agrestis

Rozšíření: Druh byl popsán z Uher, záhy si čeští botanikové povšimli, že stejný taxon je velmi častý také v okolí Prahy. V 19. století byl rozlišován od blínu černého (Hyoscyamus niger) naprosto běžně, později už byl občas ztotožňován s blínem černým (např. Polívka 1912, Domin et Podpěra 1928, Dostál 1954). Navíc v pozdějších letech se v popisech tohoto druhu i často chybovalo, mohlo se dokonce zdát, že podobné rostliny u nás vlastně vůbec nerostou. Přitom autoři v 19. století (Berchtold, Presl, Amerling) svorně konstatovali, že tento druh je v okolí Prahy ještě častější než blín černý. Čelakovský v Prodromu květeny české jej uváděl pod jménem Hyoscyamus niger β annuus, od dvouletého blínu černého (α biennis) jej tedy rozlišoval rovněž.
Druh je morfologicky poměrně variabilní, rozdíly jsou patrné především v laločnatosti listů, ale i v barvě květů. Tuto proměnlivost se snažil podchytit už F. M. Opiz, když rozeznával u druhu Hyoscyamus agrestis tři infraspecifické taxony: chobotnatě-zoubkovitý (α sinuoso-dentatus), bledý (β pallidus) a celolistý (γ integrifolius).

Ekologie: Roste na polích, hlavně v okopaninách, kukuřici a slunečnici, také na úhorech, občas se objevuje rovněž v ruderální vegetaci. Kvete od července do října.

Hyoscyamus agrestis

Popis: Jednoletá bylina, v mnoha ohledech podobná blínu černému (Hyoscyamus niger), avšak s lodyhou zpravidla jen jednoduchou, chlupatou. Dolní listy jsou jen krátce řapíkaté, střední lodyžní přisedlé a sbíhavé, listeny jsou přisedlé; spodní listy jsou chobotnatě zubaté, horní někdy až skoro celokrajné, na líci jen řídce chlupaté či skoro lysé. Květy jsou přisedlé v úžlabí listenů, jejich koruny jsou bělavé až nažloutlé, nachově retikulátně žilkované. Plodem je břichatá tobolka.

Záměny: Důležitým znakem této rostliny je její jednoletost, vykvétá až v letních měsících. Její lodyha bývá nejčastěji jednoduchá, listy nejsou tak laločnaté jako u blínu černého, horní listy mohou být až skoro celokrajné, jsou navíc i skoro lysé (nikoli však lysé zcela). Dobrým znakem, na který upozorňoval i Presl, by měla být sbíhavost středních listů.

Ohrožení a ochrana: V českém Červeném seznamu (2012) je zařazen do kategorie nejasných případů vyhynulých a nezvěstných druhů (je zde uveden jako Hyoscyamus niger var. agrestisA3), což nejspíš vyplynulo jen z nedostatečné obeznámenosti se samotnou podobou této rostliny. Bylo by vhodnější jej přeřadit do kategorie druhů nedostatečně prostudovaných a vyžadujících další pozornost (C4), aby mohl být jeho výskyt posouzen znovu. V 19. století byl ve středních Čechách údajně velmi hojný (podle Presla), K. Amerling doslovně píše, že okolo Prahy blín černý mnohem řídší a vzácnější jest nežli tento obecný.

Poznámka: Ze středních Čech byl F. W. Schmidtem popsán také blín český (Hyoscyamus bohemicus), který byl však už na začátku 19. století ztotožněn s blínem obecným (Hyoscyamus agrestis). Schmidtovy rostliny však měly být dvouleté, kvetly už v květnu. Je tedy pravděpodobné, že budou spíše jarní ekomorfózou blínu černého. Další studium snad přinese přesnější výsledky.

Hyoscyamus agrestisHyoscyamus agrestis
Hyoscyamus agrestis
Hyoscyamus agrestis
Hyoscyamus agrestis
Hyoscyamus agrestis
Hyoscyamus agrestis
Hyoscyamus agrestis
Hyoscyamus agrestis

Fotografováno ve dnech 12. a 15. 7. 2021 (Česko, Čechy, okolí Českého Brodu); kresba blínu bílého a blínu obecného: in B. V. Berchtold et J. S. Presl: O přirozenosti rostlin, aneb, Rostlinář. Praha 1823.