Syn.: Conyza verbascifolia Nyman, nom. illeg., Helenium aschersonianum (Janka) Kuntze, Inula candida subsp. aschersoniana (Janka) Hayek, Inula macedonica Hausskn., Inula verbascifolia subsp. aschersoniana (Janka) Tutin, Pentanema aschersonianum (Janka) D. Gut. Larr. et al.
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Balkánský druh, roste v Severní Makedonii v údolí Vardaru, v severním a středním Řecku a v jižním a východním Bulharsku, kde zasahuje až na černomořské pobřeží. Výskyt v Turecku, odkud je uváděn z více lokalit ve vnitrozemí, vyžaduje potvrzení.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité svahy, zejména skalní terásky, preferuje vápencové podloží.
Popis: Vytrvalá trsnatá šedě plstnatá bylina, lodyhy jsou přímé nebo vystoupavé, 15–45 cm vysoké, v horní části větvené. Listy jsou střídavé, oboustranně hustě šedobíle plstnaté, přízemní obkopinaté, 4–5 cm dlouhé a 1,5–2,5(–3) cm široké, na bázi klínovité, na okraji drobně vroubkované, na vrcholu špičaté. Květenství je chocholík úborů, podepřený vejčitými nebo eliptickými listeny; zákrov je miskovitý, 7–8 mm dlouhý, vnější zákrovní listeny jsou tupé, asi z poloviny tak dlouhé jako špičaté vnitřní; jazykovité květy jsou samičí, alespoň o 2 mm delší než zákrov, žluté, trubkovité květy jsou oboupohlavné, rovněž žluté. Nažky podlouhlé, hranaté, asi 2 mm dlouhé, chlupaté, chmýr tvoří 10–15 štětin dvakrát delších než nažka.
Poznámka: Balkánsko-maloasijský okruh omanů z příbuzenstva Inula candida. V této skupině, která z Balkánu přesahuje jen na jaderské pobřeží Itálie, se badatelé dosud jednoznačně neshodují na vymezení jednotlivých druhů, kterých je rozlišováno celkem 5–10. Shoda nepanuje zejména ohledně rostlin v Turecku. Zdá se ale jisté, že jediným druhem na chorvatském pobřeží je Inula verbascifolia; druh Inula candida v užším smyslu je naproti tomu zřejmě endemitem Kréty.
Fotografovali Gianmaria Bonari a Kryštof Chytrý, dne 21. 6. 2019 (Severní Makedonie, Demir Kapija).