Syn.: Atylus ceratophyllus (R. Br.) Kuntze, Isopogon cornu-damae Gand., Isopogon horridus F. Muell. ex Meisn., Isopogon scaberulus Gand.
Česká jména: stejnovous (čsp. Vesmír 1876)
Čeleď: Proteaceae Juss. – proteovité
Rozšíření: Areál druhu pokrývá jihovýchodní okraj Austrálie, táhne se od Klokaního ostrova a jihovýchodu Jižní Austrálie přes jihozápadní Victorii až na ostrovy v Bassově průlivu.
Ekologie: Roste ve sklerofytních lesích, v lesních lemech a v křovinaté vegetaci na vřesovištích, obvykle na písčitých půdách. Kvete od července do ledna.
Popis: Bohatě větvený trnitý keř dosahující výšky až okolo 100 cm. Listy jsou dlouze řapíkaté, v obrysu široce vejčité, peřenosečné, 3–9 cm dlouhé, ploché, lysé nebo řídce chlupaté, postranní úkrojky jsou dichotomicky nebo trichotomicky větvené. Květenství je obvykle terminální, přisedlé, kulovité; listeny jsou vejčité, lysé; květy jsou až 15 mm dlouhé, okvětí je žluté. Plody jsou vejcovité, dorůstají v průměru až okolo 20 mm.
Záměny: Na jihoaustralském Klokaním ostrově lze nekvetoucí Isopogon ceratophyllus zaměnit s druhem Petrophile multisecta, jenž patří ke stejné čeledi. Úkrojky listů posledního řádu jsou však u tohoto druhu v průřezu okrouhlé, nikoli ploché.
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 2. 11. 2023 (Austrálie, Victoria, Grampians National Park).