Syn.: Pritchardia grandis (H. Wendl.) W. Bull
Čeleď: Arecaceae – arekovité
Rozšíření: Druh byl popsán z ostrova Nová Británie v Bismarckově souostroví, vyskytuje se i na Nových Hebridech (Vanuatu). Ve Francouzské Polynésii a na Marshallových ostrovech je tento druh místy považován za invazivní.
Ekologie: Přirozeně se vyskytuje v závětří v podrostu deštných lesů, kde roste na místech s celoročně vysokými teplotami a vysokou vzdušnou vlhkostí, na propustných humózních půdách.
Popis: Pomalu rostoucí nízká palma, dorůstá výšky 2,5–3 m; kmeny jsou jednotlivé, štíhlé, o průměru 5–6 cm, na vrcholu nesou v dospělosti 12–20 listů. Řapíky jsou 0,5–1 m dlouhé, na bázi na okrajích zubaté; čepele jsou v obrysu až téměř kruhové, až 70 cm v průměru, řasnaté, celistvé nebo podle dlanité žilnatiny rozdělené do 2–3 nestejných segmentů, na okrajích výrazně zubaté. Květenství je latnaté, bohaté, delší než listy, až 2 m dlouhé, větvené do 2–3 řádů; květy jsou krátce stopkaté, oboupohlavné, 3četné, asi 1 cm dlouhé, bílé; kalich je trubkovitý; koruna je o málo delší než kalich, na bázi srostlá, výše rozčleněná na bílé tlusté trojúhelníkovité cípy s kápovitou špičkou; tyčinek je 6; pestík tvoří krátkou přímou nitku s nepatrnou bliznou. Plody jsou kulovité bobule dosahující 1–1,2 cm v průměru, zprvu zelené, za plné zralosti korálově červené.
Využití: V mnoha tropických zemích je pěstována jako okrasná, dosti dobře roste i v hrnkové kultuře. Je velmi citlivá na poklesy teplot a také na vítr. V jihovýchodní Asii je však také součástí jídelníčku: syrové nebo uvařené mladé listy se konzumují ve formě salátu či polévky, do listů jsou balena rýžová jídla. V Thajsku se v lidové medicíně používají rozdrcené listy nebo kořeny na ošetření kousnutí jedovatými stonožkami, v Malajsii se vývar z kořene používá jako univerzální protijed, v Kambodži je tato palma součástí směsi používané na léčbu tuberkulózy; toto využití je však z hlediska západní medicíny zcela neprozkoumané.
Fotografováno v lednu 2013 (Thajsko, ostrov Ko Lanta).