Syn.: Buchenroedera lotononoides Scott-Elliot, Lotononis lotonoides (Scott-Elliot) B.-E. van Wyk
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Afriky, endemit Dračích hor s areálem rozloženým v Lesothu a přiléhajících příhraničních oblastech Jihoafrické republiky.
Ekologie: Roste na vlhkých travnatých svazích a skalnatých srázech, občas vytváří i souvislejší husté porosty, v nadmořských výškách zhruba od 1500 až do 2650 m..
Popis: Keř s přímými větvemi, hedvábitě chlupatý. Listy jsou střídavé, řapíkaté, 3četné, lístky jsou obvejčité, až 20 mm dlouhé a asi 8 mm široké, celokrajné, na vrcholu hrotité, po obou stranách chlupaté; čárkovité palisty vyrůstají v páru při bázi listu. Květenství je terminální, hroznovité; listeny jsou čárkovité, drobné; květy jsou relativně malé, asi 10 mm dlouhé, v základu sytě modré; kalich je chlupatý, cípy jsou úzce trojúhelníkovité; pavéza je delší než člunek, široce vejčitá až skoro okrouhlá, na vnější straně hustě chlupatá, jinak lysá, nehetnatá, křídla i člunek jsou zcela lysé. Plodem je lusk.
Poznámka: Rod Lotononis je početný, zahrnuje na 200 druhů, převážná většina z nich se vyskytuje v jižní části Afriky, některé se však objevují i ve východní tropické Africe, v jihozápadní Asii, dokonce i ve Středozemí.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 13. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Drakensberg, KwaZulu-Natal, okolí Cathedral Peak).