Syn.: Lychnis viscaria L., Silene viscaria (L.) Borkh., Steris viscaria (L.) Rafin., Viscaria purpurea Wimmer, Viscaria viscaria (L.) Voss, Viscaria viscosa Aschers.
Čeleď: Caryophyllaceae – hvozdíkovité
Rozšíření: Západní, střední, jihovýchodní a východní Evropa – od Británie až za Ural; na západě kontinentu se objevuje jen roztroušeně, stejně tak i ve Skandinávii. Byl zavlečen i na východ do Severní Ameriky.
V Česku se vyskytuje roztroušeně až hojně po celém území, v některých oblastech (např. Dolní Poohří, jihovýchodní Morava) chybí.
Ekologie: Roste na suchých travnatých svazích, v lesních lemech a na světlinách, podél železničních tratí, v pásmu od nížiny až do podhůří. Kvete od května do června.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–75 cm vysoká. Lodyha je přímá, lysá, pod uzlinami a v květenství silně lepkavá, hnědočervená až tmavohnědá; přízemní listy jsou řapíkaté, úzce obkopinaté až podlouhlé, lodyžní listy jsou menší, přisedlé, obkopinaté až čárkovité. Květenství je latnaté, květy jsou červenofialové, vzácně i bílé, korunní lístky zaokrouhlené až mělce dvoulaločné. Plodem je elipsoidní tobolka.
Využití: Občas se smolnička vysazuje i v zahradách, především se pěstují plnokvěté formy.
Poznámka: K rodu Viscaria se v současnosti započítávají tři druhy (POWO 2021), které se vyskytují na severní polokouli.
Fotografováno dne 17. 5. 2005 (Česko, Morava, Brno-Bystrc).