Marmota marmota (Linnaeus, 1758); svišť horský

Biologická klasifikace: Animalia, Mammalia, Rodentia, Sciuridae
Syn.: Arctomys marmotta (Linnaeus, 1758); Mus marmota Linnaeus, 1758
Česká jména: svišť horský
Anglická jména: Alpine marmot

Marmota marmota, svišť horský
Marmota marmota, svišť horský

Rozšíření: Druh horských oblastí jihozápadní a střední Evropy, vyskytuje se především v Alpách a v nejvyšších oblastech Západních Karpat, byl introdukován či reintrodukován také do Pyrenejí, Francouzského středohoří, Jury, severních Apenin, Vogéz, Nízkých Tater a Jižních Karpat. Kdysi byl vysazen i v Krkonoších, leč neúspěšně.
Alpské populace (na našich snímcích) patří k nominátnímu poddruhu (ten se objevuje i na většině mimoalpských a mimotatranských lokalit), ve Vysokých Tatrách je rozlišován poddruh Marmota marmota subsp. latirostris.

Způsob života: Žije především na alpínských loukách a pastvinách, na skalnatých i travnatých horských svazích, v nadmořských výškách zhruba od 600 až do 3200 m.
Je to zvíře denní, vyhrabává si nory až 10 m dlouhé, které mu slouží k zimnímu spánku i jako úkryt pro sviští rodinu – zimní nory bývají obvykle delší. Zimní spánek sviště trvá i více až šest měsíců. Svišť je dobře známý svým hvízdáním, kterým signalizuje nebezpečí, ale zřejmě i změny nálady.
Živí se především rostlinami, jejich semeny i plody.
Samec žije trvale s jedinou samicí, na přelomu května a června vrhá samice v doupěti 2–6 mláďat. Ta pohlavně dospívají v druhém roce života, mohou se dožít stáří 15–18 let.

Popis: Tento největší zástupce čeledi veverkovitých dosahuje délky těla 53–73 cm, jeho ocas je 13–16 cm dlouhý, hmotnost se pohybuje v rozmezí od 4 až do 8 kg – nejhmotnější je v době před hibernací, zjara bývá pohublý. Hlava je krátká a široká, srst je na hřbetě žlutohnědá až tmavě hnědá, na bocích žlutošedá, vespod červenavě žlutá, na obličeji kolem očí a na temeni hnědočerná. Končetiny jsou krátké, s ostrými drápky.

Ohrožení a ochrana: Sviští tuk byl v minulosti považován za lék proti revmatismu, byl loven i pro maso a kožešinu – jeho stavy se tedy dříve snižovaly. V současnosti mu výraznější ohrožení nehrozí. Červený seznam IUCN (2016) řadí sviště horského z hlediska ohrožení jen k druhům méně dotčeným (LC), populace na Slovensku a v Polsku jsou menší, v Haliči je chráněn už od roku 1868, tedy od časů rakousko-uherských. Je také uveden v seznamu chráněných druhů podle Bernské úmluvy.

Marmota marmota, svišť horský
Marmota marmota, svišť horský
Marmota marmota, svišť horský
Marmota marmota, svišť horský

Fotografovali Věra Svobodová, ve dnech 27. 6. 2016 (Itálie, Dolomity, okolí Passo Rolle) a 23. 6. 2017 (Rakousko, Tyrolsko, Lechtalské Alpy); Ladislav Hoskovec, dne 21. 6. 2005 (Itálie, Dolomity, La Mesola).