Syn.: Chaenorrhinum littorale (Bernh. ex Willd.) Rouy, Linaria litoralis Bernh. ex Willd.
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Původní areál se rozkládá při východním pobřeží Jaderského moře, od italského Terstu na severu až po Černou Horu; snad se vyskytuje i v Albánii. Zavlečen byl do dalších zemí ve střední Evropě – dosavadní záznamy pocházejí z Rakouska, ČR (Třinec) a Slovenska (Žilina).
Ekologie: V původním areálu roste ve štěrbinách zídek, na mělkých kamenitých a písčitých půdách, jako zavlečená rostlina je nalézán především na železničních tělesech.
Popis: Jednoletá bylina, lodyha je přímá, větvená, 30–50 cm vysoká, zejména nahoře hustě žláznatá. Listy jsou na bázi lodyhy vstřícné, výše střídavé, podlouhlé až kopinaté, (1–)2–3 cm dlouhé a (1,5–)3–5(–9) mm široké, na bázi klínovité, celokrajné, tupě špičaté, tmavozelené. Květenství jsou hrozny na koncích větví, podepřené listeny; kalich je 5četný, souměrný, hluboce členěný, cípy jsou čárkovité, (3–)4–4,5(–5) mm dlouhé; koruna je pyskatá, 6,5–8 mm dlouhá, s krátkou ostruhou, většinou modrofialová; z tyčinek jsou 4 fertilní, pátá přeměněná na staminodium; semenk je svrchní, blizna nezřetelně dvoulaločná. Plodem je vejcovitá, 4–5(–7) mm dlouhá tobolka.
Záměny: Od běžného hledíčku menšího (Microrrhinum minus) se liší výrazněji zbarvenými, modrofialovými květy, stopkami květů nanejvýš dvakrát delšími než kalich, a konečně z vytrvalého kalicha nevyčnívajícími plody.
Fotografováno v květnu 2005 (Chorvatsko, Ražanac).