Syn.: Mimosa asperata var. pigra Willd., Mimosa brasiliensis Niederl., Mimosa canescens Willd., Mimosa ciliata Willd., Mimosa hispida Willd., Mimosa polyacantha Willd.
Česká jména: citlivka (Presl 1846), mimóza, citlivka (Mareček 1997)
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Původně neotropický druh s areálem rozkládajícím se po celé Střední Americe, Karibiku a severu Jižní Ameriky, nejjižněji zasahuje až do severní Argentiny. Byl však již v dávnější minulosti zavlečen i na východní polokouli, v Africe se v současnosti vyskytuje v oblasti od Senegalu až po Mosambik, Madagaskar a Maskarény, najdeme jej i v Indii a Barmě, v jihovýchodní Asii a severní Austrálii, na Havajských ostrovech i Galapágách. Jedná se o silně invazivní druh.
Ekologie: Roste v tropických lesích a lesních lemech, v křovinách, mokřinách, často v pobřežní vegetaci, sekundárně v okolí lidských sídel, polí a plantáží. Stoupá až do nadmořské výšky okolo 1000 m.
Popis: Stálezelený keř 1–2(–6) m vysoký, bohatě větvený, s větvemi hranatými, trnitými a chlupatými. Listy jsou střídavé, řapíkaté, dvakrát zpeřené, 4–14jařmé, lístků druhého řádu je (16–)20–40 párů, jsou čárkovité, 4–9 mm dlouhé a 0,5–2 mm široké, celokrajné, někdy na okraji brvité, na vrcholu hrotité, lysé nebo chlupaté; palisty jsou kopinaté až vejčité, chlupaté nebo olysalé. Květy vyrůstají v téměř kulovitých axilárních hlávkách, listeny dosahují 1/4–3/4 délky koruny; kalich je zvonkovitý, lysý, dosahuje 1/5–1/2 délky koruny; koruna je 4četná, lysá, růžová, tyčinek je 8. Plodem je chlupatý lusk, 4–12 cm dlouhý.
Záměny: Rovněž křovitý a dnes také téměř pantropicky rozšířený druh Mimosa diplotricha se odlišuje menším počtem lístků 1. řádu (3–8 párů) i lístků 2. řádu (12–20 párů).
Využití: Vysazuje se do živých plotů, jeho dřevo se sbírá jako palivové, rostlina nachází uplatnění i v tradiční medicíně. Nicméně v tropických oblastech se jedná o silně invazivní druh, který je lepší vůbec nevysazovat. Řadí se k nejinvazivnějším a zároveň nejproblematičtějším rostlinným druhům světa – výrazně ovlivňuje ekologické podmínky na nově obsazených lokalitách, vytlačuje původní vegetaci, znemožňuje přístup zvěři k napajedlům, zanáší zavlažovací kanály.
Fotografovali Mário Duchoň, dne 20. 2. 2013 (Indonésie, Sumatra, Aceh, okolí města Calang), a Jindřiška Vančurová, dne 1. 10. 2016 (Madagaskar, region Menabe, okolí Morondavy).