Zamýšleli jste se někdy nad tím, proč v našich zahrádkách ubývá života? Proč ptáci, kterých bylo v zimě na krmítku plno, přes léto jako by zmizeli? Proč v našem okolí vídáme stále méně v minulosti poměrně častých motýlů? Co bychom mohli udělat, abychom je zase viděli?
Podobně jako se ptáci slétají na krmítka z širokého okolí, dospělí motýli se koncentrují tam, kde najdou bohatý zdroj potravy, což je především nektar z květů rostlin. Z jejich pohledu nejsou zahrádky s anglickým trávníkem a okrasnými jehličnany obsypanými mulčovací kůrou to pravé ořechové a přesunou se raději tam, kde něco zajímavého kvete.
Podle dlouhodobých pozorování dává většina denních motýlů přednost „obyčejným“ květinám před šlechtěnými plnokvětými kultivary, protože v těch plnokvětých nenachází dostatek nektaru. Možná proto bývalo více motýlů v zahrádkách našich babiček. Na jaře můžete mnoho motýlů pozorovat na rozkvetlých hroznech šeříků a ptačích zobů, na plicníku lékařském (Pulmonaria officinalis), na smolničce, hluchavkách, hadincích, šalvějích a zběhovcích, později také na hvozdících, hlaváčích, chrastavcích, štětkách, chrpách a bodlácích. Během léta nacházejí motýli potravu na vojtěškových a jetelových polích a na modře kvetoucích svazenkách (Phacelia tanacetifolia). Na podzim už mnoho rostlin nekvete, a tak můžeme poslední generace motýlů pozorovat při sání na jiřinkách, měsíčku lékařském a dokonce i na květech břečťanu. Z oblíbených léčivek musíme zmínit také některé nektarodárné – třapatku nachovou (Echinacea purpurea), která působí hlavně na babočky jako magnet, levanduli lékařskou (Lavandula angustifolia) a dobromysl obecnou (Origanum vulgare). Tyto druhy by rozhodně neměly chybět na žádném bylinkovém záhonu. Doporučení si zaslouží také okrasný keř komule Davidova (Buddleja davidii), u nás známá spíše jako „letní šeřík“. Když komule rozkvete, žádný okolo letící motýl (včetně některých nočních) ji nemine bez povšimnutí.
Odborníci se shodují, že v naší přírodě motýlů ubývá. Tento nepříznivý trend je způsoben více faktory. Většina drobnějších motýlů není schopna létat na delší vzdálenosti, takže jejich samičky často řeší problém, kam naklást vajíčka, aby pak mohly housenky rychle najít vhodnou potravu. Mnoho druhů motýlů se specializuje jen na jednu nebo několik živných rostlin, a jejich přežití je tedy na těchto rostlinách zcela závislé. V otevřené krajině v současnosti ubývají opuštěné úhory, meze, pastviny a tradičně kosené louky, které by nebyly zastavěné nebo zarostlé křovinami a náletovými dřevinami, ubývá tedy i biotopů některých živných rostlin.
Vhodné živné rostliny však můžeme nabídnout motýlům i v zahradách a parcích. Pro housenky modrásků, žluťásků a vřetenušek jsou důležité zejména bobovité rostliny, soumračníci vyhledávají mochny, slézy a jahodníky, perleťovci se vyvíjejí na violkách, hnědásci na jitrocelích, bělásci na brukvovitých bylinách (např. Cardamine pratensis, Alliaria petiolata), otakárek fenyklový klade vajíčka na kopr, kmín nebo planou mrkev, pestrokřídlec podražcový se specializuje na podražec křovištní (Aristolochia clematitis), babočkám stačí pár kopřiv nebo bodláků. Univerzálně prospěšné živné rostliny jsou zejména čičorka pestrá (Securigera varia), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) a vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia). Na těchto bobovitých rostlinách rostoucích na kdejaké výslunné mezi totiž nacházejí potravu jak housenky několika různých druhů, tak i dospělí motýli, protože jejich květy obsahují dostatek nektaru. Pokud však tyto druhy ve vaší zahradě nerostou, není třeba zoufat, protože např. housenky většiny okáčů a některých soumračníků jsou specializované na běžné lipnicovité trávy. Pokud tedy nebudete sekat trávník každý týden a úzkostlivě vytrhávat všechen „plevel“, co v zahrádce vyroste, můžete motýlům výrazně pomoci. A není třeba se obávat ani jejich případného přemnožení. Za housenkami motýlů, nebudete-li je likvidovat pomocí chemie, přiletí spolehlivě i hmyzožraví ptáci.
Fotografovali Veronika Jandová a Jiří Valíček.