Syn.: Aegiphila nuxia Willd., Aegiphilia nuxia Willd.
Čeleď: Stilbaceae Kunth
Rozšíření: Endemit maskarénských ostrovů Réunion a Mauricius.
Ekologie: Roste ve vlhkých horských lesích a v křovinaté vegetaci, v nadmořských výškách zhruba od 700 až do 2000 m.
Popis: Keř nebo strom dosahující výšky 4–25 m, s borkou šedou, odlupčivou. Listy vyrůstají většinou v přeslenech po 3, jejich řapíky jsou 0,5–3 cm dlouhé, lysé nebo jemně chlupaté, čepel je eliptická až vejčitá, 5–12 cm dlouhá a 1,7–7,5 cm široká, na bázi zaokrouhlená nebo klínovitá, celokrajná, na vrcholu tupá až zaokrouhlená, lysá. Květenství je terminální, latnaté, 11–25 cm dlouhé, květy jsou přisedlé nebo krátce stopkaté, 4četné; listeny jsou trojúhelníkovité, zhruba 1 mm dlouhé, špičaté; kalich je zvonkovitý, až 4 mm dlouhý, žláznatě chlupatý, cípy jsou trojúhelníkovité, až 1,5 mm dlouhé, špičaté, koruna je bílá až nafialovělá, nebo bílá s fialovými cípy, vně lysá, uvnitř chlupatá, trubka je až 6 mm dlouhá, korunní cípy jsou až 1,3 mm dlouhé, tupé nebo zaokrouhlené. Plodem je elipsoidní až vejcovitá tobolka, až 4 mm dlouhá, přitiskle chlupatá.
Poznámka: Jean Baptiste François de Lanux (1702–72), po němž byl tento rod pojmenován, byl francouzský amatérský přírodovědec, jenž působil na Réunionu. V současnosti rod zahrnuje 15 druhů (POWO 2023).
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 12. 9. 2022 (Réunion, na cestě z Roche Plate do Marly).