Syn.: Oenothera erythrosepala Borbás, Oenothera lamarckiana auct. non Seringe, Oenothera vrieseana Lév.
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité

Oenothera glazioviana

Rozšíření: Dříve se soudilo, že tento druh pochází ze Severní Ameriky, odkud byl v polovině 19. století přivezen do Británie a záhy se stal populární a vyhledávanou zahradní rostlinou. Ve skutečnosti se spíše jedná o hybridní druh, který vznikl v Evropě. Začal se velmi úspěšně šířit po celém evropském kontinentu, dnes areál pupalky rudokališní pokrývá jeho značnou část, je uváděna i z Kanárských a Azorských ostrovů, ze Severní a také Jižní Ameriky (Chile, sever Argentiny, Brazílie a Uruguay), Japonska a Malajsie. U nás je její první zplanění doloženo z roku 1890, šíří se především v teplejších oblastech.

Ekologie: U nás se vyskytuje obvykle v okolí lidských sídel, podél cest a železničních tratí, a to v pásmu od nížin do pahorkatin. Kvete od června do září.

Popis: Dvouletá bylina, až 190 cm vysoká, lodyha přímá, jednoduchá nebo větvená, červeně tečkovaná. Lodyžní listy jsou eliptické, zelené s červenými žilkami, poupata a kališní lístky červené, kališní lístky za květu dolů sehnuté, čnělky s bliznou za květu výrazně převyšují prašníky, korunní lístky širší než dlouhé, žluté. Plodem je tobolka.

Poznámka: V minulosti byla vědecky používána při pokusech v genetice.

Oenothera glaziovianaOenothera glazioviana
Oenothera glaziovianaOenothera glazioviana
Oenothera glazioviana

Fotografováno v srpnu 2006 (Česko, Morava, Brno-Starý Lískovec).