Zvykli jsme si dávat rostlinám sladce znějící jména, vzdávat jejich kráse hold těmi nejnádhernějšími přívlastky. I lidskou spanilost nezřídka oceňujeme podobností s květinami. Není třeba vysvětlovat význam slov jsi krásná jako růže nebo čistá jako lilie…
Jenže není to všechno zase až tak jednoznačné! Zkuste třeba někomu říct jsi něžná jako kopřiva nebo sladká jako pelyněk. A co teprve říci své lásce Ty má ophiuso!
Plinius Starší ve 24. knize svého nejvýznamnějšího díla napsal, že ophiusa roste na Elefantině v Etiopii a je prý barvy sinalé a vzhledu zcela odporného. Kdo se jen na ophiusu podívá, pocítí hroznou nevolnost. Ten, kdo se odvaru z této ohavné byliny napije, propadne hrůzostrašným vidinám plným hadů. Ty jsou tak úděsné, že nešťastníka, který se odvaru napil, doženou až k sebevraždě. Proto jsou nuceni ji pít svatokrádežníci. Protijedem ophiuse je palmové víno.
Mělo by se tedy jednat o rostlinu severoafrickou, zřejmě ze saharské nebo subsaharské oblasti Afriky. Barvy bude nejspíše šedé až namodralé. Bude mít také jistě halucinogenní účinky. Jak ale vypadá rostlinná ohavnost, netuším. Dosud jsem si myslel, že každá rostlina je krásná – občas sice jen svým způsobem, ale přece jen krásná. Tak tedy mějte se na pozoru všichni vy, kteří se rádi kocháte exotickými rostlinami ze severovýchodní Afriky. Možná ani netušíte, že v některém vašem květináči dřímá děs, který vaši duši může vrchovatě naplnit hady. Hlavně pro nás Čechy by to mohlo být zrádné – v anketě o nejoblíbenější barvu květu totiž zcela jasně stále vítězí právě barva modrá, této barvě jsme tedy velmi libě nakloněni. Budiž nám útěchou, že známe protijed. Pár lahví palmového vína bychom měli mít určitě ve své spíži všichni… Každý pěstitel severoafrických rostlin bez palmového vína je vlastně potenciální sebevrah!