Syn.: Origanum creticum L., Origanum barcense Simk
Česká jména: dobrámysl (Veleslavín 1598, Komenský 1694, Koniáš 1704), dobromysl obecná (Kubát 2002)
Čeleď: Lamiaceae – hluchavkovité
Rozšíření: Dobromysl obecná se vyskytuje v Evropě mimo Island, ve Skandinávii, Finsku a Rusku po 65° severní šířky. Na jihu zasahuje areál na Azory, Kanárské ostrovy, do severní Afriky, Malé Asie, na východ přes Kavkaz, Blízký východ, Írán, do nižších poloh Himálaje, do jižní Číny a na Tchaj-wan.
Ekologie: Světlomilná rostlina, která roste na lesních lemech (Origanetalia vulgaris), v řídkých křovinách především na výslunných stráních (Geranion sanguinei, Berberidion, Bromion erecti), v lesostepi, na pasekách, ve světlých listnatých lesích (Quercetalia pubescenti – petraeae) na mělkých i hlubších sušších hlinitých, živinami a bázemi bohatých půdách, na bazických i slabě kyselých podkladech.
Popis: Vytrvalá bylina, 60–90 cm vysoká, s dřevnatějícími horizontálními oddenky. Lodyha je přímá, čtyřhranná, vždy na 2 protilehlých plochách odlišně oděná – odstále chlupatá nebo navíc s přitisklými chlupy. Větví se až v horní části, ale často rostou krátké sterilní větévky v paždí dolních listů. Na listech, listenech i kalichu jsou polokulovité přisedlé tmavé lesklé žlázky, vylučující silice. Listy jsou řapíkaté (1–2 cm i kratší), s čepelí vejčitou, 1–4 cm dlouhou, až 2,5 cm širokou, na bázi klínovitou, obvykle celokrajnou, oboustranně přitiskle chlupatou. Na vrcholu hlavní lodyhy a horních větví rostou nahloučené krátké lichoklasy a hlávky. Květy jsou oboupohlavné nebo vzácně se zakrnělými tyčinkami, téměř přisedlé, s kalichem zvonkovitě trubkovitým, 2,5–4,5 mm dlouhým, pěticípým, hustě chlupatým. Koruna je růžová až růžovofialová, 4–7 mm dlouhá, mírně dvoupyská a mírně z kalicha vyniklá, chlupatá. Zadní tyčinky jsou delší než přední, více méně všechny jsou z trubky vyniklé. Plodem jsou tvrdky podlouhle vejcovité, 0,9–1,3 mm dlouhé, hladké, hnědavé. Kvete v červnu až září. Jedná se o velmi variabilní druh, hlavně v jižní části areálu.
Využití: Sušená kvetoucí nať (Herba origami) se používá jako léčivka, drcená se používá jako koření. Obsahuje silice, třísloviny a hořčiny. Používá se do koupelí a jako kloktadlo při zánětech dásní (dezinfekce, protizánětlivé působení), inhaluje se při kašli. Vnitřně působí spasmolyticky a zvyšuje vylučování žluči, upravuje činnost žaludku a podporuje trávení.
Kdysi se používala na barvení vlny (červenohnědá barva). Je to významná nektarodárná rostlina.
Poznámka: U nás jsou rozlišovány poddruhy:
O. v. subsp. vulgare – dobromysl obecná pravá (syn. Origanum vulgare var. genuinum Gaud.) – s lichoklasy kulovitými, rozšířená v ČR v teplejších oblastech celého státu a proniká okrajově i do horských oblastí;
O. v. subsp. prismaticum (Gaud.) Arcangeli – dobromysl obecná klasnatá (syn. Origanum vulgare var. prismaticum Gaud., Origanum vulgare var. megastachyum Koch) – s lichoklasy prodlouženými, válcovitými, 12–25 mm dlouhými, vzácně roste na jižní Moravě ve společenstvech Geranion sanguinei, Festucion valesiacae v kolinním stupni. Je rozšířena altlantsko – submediteránně a rozšíření je nedostatečně známé. Obsahuje více silic, pěstuje se jako „zimní majoránka“, možná u nás i zplaňuje. Pravděpodobně je na jižní Moravě původní (podle stanovišť).
Fotografoval Ladislav Hoskovec, dne 8. 8. 2004 (Česko, Morava, Dunajovické kopce).