Syn.: Papaver kurdistanicum Fedde, Papaver dalechianum Fedde, Papaver tubuliferum Fedde, Papaver divergens Fedde et Bornm., Papaver piptostigma Bienert ex Fedde, Papaver oligotrichum Bienert ex Fedde, Papaver halophilum Fedde, Papaver bornmülleri Fedde, Closterandra macrostoma (Boiss. et A. Huet) Stapf.
Čeleď: Papaveraceae Juss. – makovité
Rozšíření: Z Dagestánu skrz Kavkaz do hor tureckého, arménského a íránského Kurdistánu, odtud k východu do afghánského a pákistánského Himálaje a k západu přes kappadocká pohoří do kilikijského Tauru.
Ekologie: Roste v balvaništích, na kamenitých a štěrkových svazích, v ruderálech podél cest, při okraji polí a úhorů; z nížin vystupuje do 2300 m nadmořské výšky do hor. Častý druh asociací obilných polí svazu Caucalidion v jednoleté plevelné a ruderální vegetaci třídy Papavereta rhoeadis. Therofyt, kvete od června do srpna.
Popis: Jednoletá bylina, do půl metru vysoká, vzpřímeně rostoucí a bohatě větvená, odstále a měkce štětinkatě chlupatá (s výjimkou přitiskle pýřitých a víceméně zprohýbaných květních stopek), na listech olysalá. Listy peřenosečné s lineárně kopinatými, téměř celokrajnými nebo oddáleně zubatými laloky (zuby pak bývají ukončené štětinkou), vespod na lodyhách řapíkaté a až 20 cm dlouhé, výše zmenšené a přisedlé. Květy jsou dvoučetné, se dvěma bělavě nebo rezavě štětinatými lístky kališními a čtyřmi nápadně širokými, krvavě červenými korunními lístky s výraznými černými a často ještě bíle lemovanými bazálními skvrnami. Početné tyčinky s černými nitkami i prašníky mají na spojidlech neveliké, hlavičkovitě rozšířené, bledě oranžové přívěsky. Lysé makovice bývají u různých populací úzce obvejčité, oválně paličkovité nebo téměř tubulární, s vypouklými opadavými disky, hvězdicovitě zbrázděnými pěti až deseti bliznovými paprsky, protaženými do skloněných zoubků přesahujících ústí tobolky.
Poznámka: Pohledný druh, v dávných dobách pěstovaný i v zahradách, na pohled nápadně podobný vlčímu máku (Papaver rhoeas), snadno ale rozlišitelný pro svéráznou morfologii úzkých tobolek na přitiskle pýřitých květních stopkách. V íránsko-turanské oblasti roste v několika varietách a je zde nejrozšířenějším jednoletým druhem rodu.
Fotografováno dne 15. 6. 2019 (Arménie, Sjunik, Karahunj, 1750 m).