Syn.: Petrosedum rupestre subsp. elegans (Lej.) Velayos, Petrosedum rupestre var. forsterianum (Sm.) Niederle, Sedum aureum Wirtg. ex F. W. Schultz, Sedum elegans Lej., Sedum forsterianum Sm., Sedum guadarramicum Sennen, Sedum reflexum var. aureum (Wirtg. ex F. W. Schultz) H. Jacobsen, Sedum rupestre subsp. forsterianum (Sm.) R. L. Evans
Čeleď: Crassulaceae – tlusticovité
Rozšíření: Hlavní část areálu leží v západní Evropě, kde roste v Německu, Nizozemsku (zde zřejmě přirozený výskyt zanikl), Belgii, Francii, ve Velké Británii, ve Španělsku a Portugalsku. Přesahuje rovněž do severozápadní Afriky do Maroka. Zejména v západní a severozápadní Evropě se občas pěstuje: z Norska, Švédska, Irska, ale i Kanady a státu Washington je hlášeno zplaňování; u nás je místy k vidění ve výsadbách na západě Čech.
Ekologie: Provází suchá stanoviště: písčiny, skalky, místa s mělkou kamenitou půdou. Vystupuje až do nadmořské výšky kolem 1700 m.
Popis: Vytrvalá sukulentní bylina; lodyhy jsou poléhavé, na bázi bohatě větvené, rezavé; květonosné lodyhy jsou obvykle vystoupavé, až 35 cm vysoké. Listy jsou dužnaté, na koncích sterilních výhonů hustě nahloučené do obráceně kuželovité růžicovité růžice, střídavé, přisedlé, oblé, válcovité, 0,5–1,2(–2) cm dlouhé, jen málo zploštěné, na bázi s ostruhou, na konci špičaté. Květenství je hustá, v obrysu až kulovitá vrcholičnatá lata složená z vijanů, před rozkvětem víceméně nicí; květy jsou 5–6četné; květní stopky jsou 1,5–4 mm dlouhé; kališní lístky jsou na bázi srostlé, cípy jsou trojúhelníkovité až vejčité, 2–2,5(–3) mm dlouhé, lysé, tupé; korunní lístky jsou kopinaté, 4,5–7(–8) mm dlouhé, špičaté, sytě žluté; tyčinek je 10 nebo 12, s lysými nitkami; plodolistů je 5–6, jsou volné, bez stopeček. Plody jsou přímé měchýřky, asi 5 mm dlouhé.
Využití: Občas se pěstuje jako nepříliš náročná trvalka.
Poznámka: Jméno tohoto druhu je – podobně jako u dalších příbuzných rozchodníků – zatíženo problémy. V zásadě je Smithovo jméno Sedum forsterianum taxonomicky jasné, ale vztahuje se k němu typifikace problematického linnejského jména Sedum rupestre (Heath 1992). O rok později se Linnéovo jméno pokusili znovu typifikovat Henk ˈt Hart a C. E. Jarvis, ale vztáhli ho k rostlinám, pro něž se užívá jméno Sedum reflexum; tato mladší typifikace je zejména následovníky holandského badatele ˈt Harta preferována. Optimální východisko z této nomenklatorické šlamastyky by bylo na jméno Sedum rupestre úplně zapomenout a používat jen ta jména, která lze jednoznačně interpretovat.
Fotografovala Alena Vydrová, dne 16. 6. 2021 (Česko, Čechy, Zábrdí, v kultuře).