Syn.: Dolichos tonkinensis Bui-Quang-Chieu, Phaseolus bipunctatus Jacq., Phaseolus communis Pritzel, Phaseolus esculentus Salisb., Phaseolus ilocanus Salisb., Phaseolus inamoenus L., Phaseolus limensis Macfad., Phaseolus portoricensis Spreng., Phaseolus puberulus Kunth, Phaseolus rosei Piper, Phaseolus saccharatus Macfad., Phaseolus tunkinensis Lour., Phaseolus vexillatus Lour., Phaseolus viridis Piper, Phaseolus vulgaris sensu Blanco, Phaseolus xuaresii Zuccagni
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité / bôbovité
Phaseolus lunatus
Rozšíření: Plané formy se vyskytují v areálu od severních andských oblastí do Mexika, v kultuře se objevují nepříliš často od tropů do nejteplejších oblastí mírného pásu (v našich podmínkách spolehlivě plodí jen při předpěstování). Domestikován byl pravděpodobně dvakrát – velkosemenné formy (typ Lima) v místě výskytu planých forem v Peru před asi 8000 lety, drobnosemenné kulaté (typ Sieva) teprve asi před 1200 lety v Mexiku, přičemž drobnosemenné plané formy rostou od Mexika podél východních svahů And až do Argentiny.
Ekologie: Ve volné přírodě roste v řídkých opadavých lesích, v sušších půdách, i v poměrně chladnějších horských polohách (v Peru do 2750 m); v našich podmínkách kvete od července do zámrazu, květy jsou opylovány hmyzem a jsou částečně cizosprašné.
Phaseolus lunatus
Popis: Epigeicky klíčící levotočivé vytrvalé liány asi do 4 m dlouhá (zpravidla s delší vegetační dobou, v našich podmínkách předčasně odumírající na podzim), byly vyšlechtěny i keříčkové jednoleté kultivary. Stonky jsou víceméně oblé a lysé, listy trojčetné a lysé, především v mládí lesklé, květenství i s více než 20 drobnými oboupohlavnými květy, většinou bělavými, zelenavými nebo nafialovělými. Plody jsou lysé ploché lusky, většinou s 2–4 semeny.
Záměny: Od jiných druhů, které jsou u nás pěstovány (P. vulgaris a P. coccineus) se liší na první pohled lesklými listy, květy jsou o poznání menší, semena velkosemenných typů mají mimo tvaru i typicky zbrázděný povrch.
Využití: Zralá semena se podobně jako u jiných druhů fazolů využívají jako potravina bohatá na bílkoviny a nezralé lusky jako zelenina. V novější době jeho pěstování upadá a využívá se jako plodina mnohem míň než fazol obecný i fazol šarlatový, má větší nároky na teplo a někdy se uvádí, že obsahuje v semenech více jedu než tyto druhy. Semena mají stahující účinek a snižují hladinu cukru v krvi.
Poznámka: V přírodě i kultuře se rozlišují dvě skupiny forem (viz výše), vegetativní části rostlin až po nezralé lusky nejsou na pohled příliš variabilní, stejně tak i tvar semen je dost jednotvárný – z podélného pohledu typicky „měsíčitý“, ve srovnání s dalšími pěstovanými druhy rodů Phaseolus a Vigna příčně výrazně zploštělý; semena typu Sieva jsou kulatá. Barva semen je jednobarevně bílá, rezavá, hnědá, červená nebo černá, jindy charakteristickým způsobem skvrnitá.
Phaseolus lunatusPhaseolus lunatus
Phaseolus lunatus
Fotografováno dne 3. 9. 2012 (Pečky – kultura).