PITTOSPORUM CRASSIFOLIUM Banks et Sol. ex A. Cunn. – slizoplod

Česká jména: slizoplod (Presl 1846)
Čeleď: Pittosporaceae R. Br. – slizoplodovité

Pittosporum crassifolium

Rozšíření: Endemit Nového Zélandu, pochází ze Severního ostrova, byl však zavlečen i na Jižní ostrov, Stewartův ostrov a Chathamské ostrovy. Druhotný výskyt byl zaznamenán také na ostrově Norfolk, Havajských ostrovech i na jihovýchodě Austrálie a v Kalifornii.

Ekologie: Roste na pobřežních svazích a skalách, v křovinatých porostech na dunách, objevuje se též v okolí měst a lidských sídel. Kvete od srpna do října.

Pittosporum crassifolium

Popis: Keř až menší strom dosahující výšky až okolo 10 m, s borkou šedohnědou. Listy jsou střídavé, většinou nahloučené na konci větví, řapík je 0,4–1,4 cm dlouhý, plstnatý, čepel je obkopinatá až obvejčitá, 3–10 cm dlouhá a 1–3 cm široká, kožovitá, na bázi klínovitá, celokrajná, podvinutá, na vrcholu tupá nebo špičatá, po obou stranách hustě bíle či šedobíle plstnatá, na líci však záhy olysalá, na rubu stále hustě přitiskle plstnatá. Květy vyrůstají v terminálních svazečcích až po 10, kališní lístky jsou kopinaté až podlouhlé, 7–11 mm dlouhé, plstnaté, špičaté, korunní lístky jsou kopinaté až obkopinaté, 10–16 mm dlouhé, nazpět zahnuté, tmavě červené až nachové, žluté, růžové nebo bílé; tyčinky jsou 5–9 mm dlouhé, čnělka je až 3 mm dlouhá. Plodem je dřevnatá tobolka o průměru 1–3 cm, se (2–)3(–4) chlopněmi, plstnatá.

Pittosporum crassifolium
Pittosporum crassifolium
Pittosporum crassifolium
Pittosporum crassifolium

Fotografováno dne 27. 7. 2019 (Německo, Sasko, Pillnitz, zámecký skleník).