POTHOS LONGIPES Schott – pota

Syn.: Pothos australasicus F. Muell., Pothos brownii Domin
Česká jména: pota (Jungmann 1837, Presl 1846)
Čeleď: Araceae Juss. – árónovité

Pothos longipes

Rozšíření: Východoaustralský endemit, vyskytuje se na východě Queenslandu a severovýchodě Nového Jižního Walesu (k jihu sestupuje až k obci Comboyne).

Ekologie: Roste v tropických deštných lesích, v pásmu od mořského pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1000 m; nejčastěji šplhá po kmenech stromů. Kvete od září do května.

Pothos longipes

Popis: Liána s dobře rozlišenými přiléhajícími popínavými výhony a s volnými postranními výhony nesoucími květenství. Listy jsou dvouřadě uspořádané, délka řapíku, jenž se podobá listu, nezřídka přesahuje délku čepele, je obkopinatý, 2–12 cm dlouhý a až 1,4 cm široký, samotná čepel je kopinatá až eliptická, 1,5–15 cm dlouhá a až 1,5 cm široká, na bázi zaokrouhlená, celokrajná, na vrcholu zašpičatělá, lysá, na líci tmavě zelená, lesklá. Květenství vyrůstají jednotlivě nebo v párech z úžlabí listů na stopkách 2–5 cm dlouhých, toulec je kopinatý, až 4 cm dlouhý, nazelenalý až temně nachový, palice je až 6 cm dlouhá, přisedlá nebo krátce stopkatá, žlutá až nachová, květy jsou oboupohlavné, okvětních lístků je 6, stejně tolik tyčinek. Plody jsou bobule.

Poznámka: Představovaný druh pro evropskou vědu poprvé popsal brněnský rodák Heinrich Wilhelm Schott (1794–1865), rakouský dvorní zahradník, ředitel císařských zahrad a významný botanik, jenž se zabýval systematikou árónovitých.
K rodu Pothos v současnosti náleží 65 druhů (POWO 2024), které se vyskytují v jižní a jihovýchodní Asii, na Madagaskaru a na východním pobřeží Austrálie. Z Austrálie jsou v tomto rodu uváděny dva endemické druhy.

Pothos longipes
Pothos longipes
Pothos longipes

Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 6. 9. 2024 (Austrálie, Queensland, Wooroonooran National Park), 11. 9. 2024 (Queensland, Girringun National Park) a 18. 9. 2024 (Queensland, Daintree Rainforest).