Heinrich Wilhelm Schott se narodil dne 7. ledna 1794 v Brně, zemřel 5. března 1865 ve Vídni. Byl to rakouský dvorní zahradník, ředitel císařských zahrad a významný botanik.

Jeho otec Heinrich Schott (1759–1819) pocházel zřejmě ze slezské Vratislavi a působil jako zahradník (botanischer Gärtner) u hraběte Jana Křtitele Mitrovského (1736–1811) v Brně. Právě tento osvícený hrabě nechal založit na hrázi brněnských Huterových rybníků krásnou botanickou zahradu a – jak říká E. Formánek ve své Květeně Moravy a rakouského Slezska (1887) – sestavil herbář 10 000 kusů rostlin obsahující. Týž dal první podnět ku zřízení „Moravské společnosti pro přírodní a vlastivědu“, za jejíhož předsedu později zvolen byl. V lůně této společnosti zrodila se poprvé myšlénka sepsati květenu moravskou, i byla tato práce svěřena Jindř. Schottovi.

Avšak Schottovi odešli v roce 1801 do Vídně, Heinrich Schott zde začal působit jako zahradník ve vídeňské univerzitní zahradě. Mladý Heinrich Wilhelm Schott byl od roku 1813 otcovým asistentem a od roku 1815 botanickým zahradníkem v sousedním vídeňském Belvederu.
V roce 1817 mu bylo nabídnuto, aby se zúčastnil botanické expedice do Brazílie, která se uskutečnila u příležitosti svatby Petra I. Brazilského s arcivévodkyní Marií Leopoldinou, dcerou rakouského císaře Františka I. Kromě Schotta na tuto výpravu vyrazil i pražský profesor Johann C. Mikan, pražský botanik Johann B. Pohl, mnichovský botanik Karl F. von Martius, zoolog Johann Natterer či Ital Giuseppe Raddi. Výprava byla velmi úspěšná, Schott sbíral hlavně palmy, rostliny árónovité, fíkovníky, bromélie a kapradiny, podnikl i výpravy do nitra Brazílie, plavil se po řekách Paraíba a Paraibuna, botanizoval v oblasti Macacu. Na podzim roku 1820 nalodil svých 67 velkých beden se živými rostlinami, herbář obsahující více než 2000 druhů o 7000 exemplářích, 773 sad semen, kusy dřeva a rozličné ovoce na zaoceánskou loď, která vše odvezla do Evropy. Do Vídně dorazil v roce 1821, přivezené rostliny výrazně obohatily sbírky Schönbrunnu a zajistily mu i skvělý materiál pro další botanické studium.

Po návratu se stal dvorním zahradníkem ve vídeňském Schönbrunnu, právě pod Schottovým vedením došlo po roce 1828 k celkové proměně zdejší Holandské botanické zahrady i přilehlého arboreta. Dosud pravidelnou zahradu rozvolnil do podoby anglického parku, zrušil pravidelné záhony, část zahrady zatravnil. V roce 1845 byl jmenován ředitelem císařských zahrad.

Schott

H. W. Schott byl prvním botanikem, který se důkladněji zabýval systematikou árónovitých, na toto téma publikovat práce Aroidae (1853–57), Synopsis Aroidearum (1856), Icones Aroidearum (1857), Genera Aroidearum (1858) a Prodromus systematis Aroidearum (1860).

Velké množství jeho ve Vídni uložených herbářových položek bylo zničeno požárem v roce 1945. V botanických citacích se používá zkratka jeho jména ve tvaru SCHOTT, na IPNI je jeho jméno citováno u 1268 taxonů rostlin, mnoho z nich právě on také poprvé popsal. Patří k nim třeba Arisaema consanguineum, Arisaema griffithii, Arum concinnatum, Dracunculus vulgaris, Erodium cedrorum, Fritillaria aurea, Pinellia pedatisecta, Primula tyrolensis, Rhaphidophora spathacea, Rubus ulmifolius, Spathiphyllum commutatum, Spathiphyllum friedrichsthalii, Syngonium podophyllum, Typhonodorum lindleyanum, Urospatha friedrichsthalii, Viola elegantula a další.
Řada rostlin byla na jeho počest pojmenována, odkazují na něj druhy Allamanda schottii nebo Centrosema schottii aj., byl po něm pojmenován rod Schottarum (Araceae).

SchottSchott