Syn.: Rhabdothamnus scabrosus Steud., Columnea scabros Solander ex DC.
Čeleď: Gesneriaceae Rich. et Juss. ex DC. – podpětovité
Rozšíření: Jediný zástupce monotypického rodu, endemický na Novém Zélandu. Vyskytuje se na Severním ostrově od Te Paki na jih až k okolí Wellingtonu, kde už je méně častý, a na ostrovech přilehlých k této oblasti.
Ekologie: Roste v lesích a křovinách na vlhkých strmých skalnatých svazích od pobřežních nížin po nižší horské oblasti. Je obzvláště častý ve vápencovém krasu v oblasti Waikato v soutěskách, na skalních výchozech a v okolí jeskyň.
Popis: Bohatě větvený kompaktní keř až 2 m vysoký. Větévky tenké, borka šedohnědá až černá, mladé výhony drsně chlupaté. Listy řapíkaté, světle zelené s tmavou žilnatinou, čepele široce vejčité až téměř okrouhlé, s hrubě pilovitými nebo zubatými okraji, variabilní ve velikosti: (0,5–)10–50(–65) × (0,6–)15–50(–60) mm. Květy jednotlivé nebo po dvojicích v paždí listů, oranžové (někdy žluté nebo červené) s červenými podélnými pruhy, většinou nicí na štíhlé tmavé stopce, 20–25(–40) mm dlouhé. Kalich 10–15 mm dlouhý, chlupatý, kališní cípy vejčité až trojúhelníkovité, špičaté, jemně chlupaté. Koruna zvonkovitá, vně jemně chlupatá, dvoupyská, laloky rozestálé, široce vejčité až podlouhlé, na vrcholu tupé až okrouhlé. Tyčinky 4, s červenými nitkami zakřivenými tak, že se prašníky kříží u horního okraje korunní trubky, pylová zrna jsou krémové barvy; někdy je přítomna jedna sterilní tyčinka. Čnělka nitkovitá, červená, s malou bliznou, zpočátku dosahuje asi do poloviny délky trubky; v dolní části korunní trubky se hojně tvoří nektar, květy jsou opylovány ptáky. Plodem je suchá vejcovitá tobolka 6,5–7,2(–11,4) mm dlouhá, s množstvím drobných červenohnědých semen.
Využití: Pěstovaný jako atraktivní keř do polostínu na úrodných půdách s vysokým obsahem Ca a Mg. Pěstují se formy s barvou květů od tmavě rudé po oranžovou a žlutou a s různou velikostí listů.
Poznámka: Druh je velmi variabilní: na ostrovech přilehlých k pobřeží Severního ostrova [např. Taranga (Hen Island), Hauturu (Little Barrier Island), Tuhua (Mayor Island)] mají rostliny větší listy a často žluté květy, kdežto u Maunganui (rostliny na našich fotografiích) mají menší drsně chlupaté listy a na malém území Severního mysu roste liánovitá forma s extrémně malými listy.
Fotografováno dne 13. 12. 2011 (Nový Zéland, Severní ostrov, Mount Maunganui).