Syn.: Cervispina saxatilis (Jacq.) Fourr., Frangula saxatilis (Jacq.) Cramer, Girtanneria saxatilis (Jacq.) Neck., Lithoplis saxatilis (Jacq.) Raf.
Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
Rozšíření: Submediteránní druh vyskytující se v jižní a střední Evropě, jeho areál se rozkládá od Španělska a Francie přes Německo, Švýcarsko, Rakousko (v panonské oblasti častější, jinde roztroušený až vzácný), Slovensko a Maďarsko až po Rumunsko, na jihu a jihovýchodě Evropy zasahuje do Itálie (včetně Sicílie), zemí bývalé Jugoslávie, Albánie, Bulharska a Řecka (včetně Kréty), je uváděn i ze západního Turecka.
Druh se v Česku nevyskytuje (údaje jsou mylné nebo se týkají vysázených rostlin). Na Slovensku roste poměrně hojně pouze na Devínské Kobyle v Malých Karpatech, kde navazuje na výskyt v Dolním Rakousku (Hainburgské kopce). Údaje uváděné v minulosti z několika dalších míst v Malých Karpatech a Tematínských kopcích, z okolí Nového Mesta nad Váhom, Nitry, Tisovce, Dreveníka a z Plešivecké planiny ve Slovenském krasu nejsou podloženy herbářovými doklady, výskyt zde nebyl potvrzen a je nepravděpodobný.
Ekologie: Roste na slunných a suchých kamenitých stráních, na skalních stepích v xerotermních travinobylinných společenstvech svazů Festucion valesiacae, v lesostepích a na okrajích šípákových a subxerofilních teplomilných doubrav svazu Quercion pubescenti-petraeae, jinde v Evropě i v suchých a teplých vřesovcových borech a lesních společenstvech s jasanem zimnářem, na půdách mělkých a kamenitých, především na vápenci, od kolinního až do montánního stupně. Kvete od dubna do května s optimem v prvním květnovém týdnu (Devínska Kobyla).
Popis: Nízký, částečně poléhavý hustý keř, 20–60(–100) cm vysoký, dvoudomý, neúplně polygamní. Mladé letorosty jemně pýřité, světle rezavě hnědé, starší větve se světle šedou až šedohnědou borkou, krátké postranní větévky s bočními pupeny jsou často zakončeny jednoduchým kolcem (trnem). Listy opadavé, střídavé, krátce řapíkaté (délka řapíku jen 2–4 mm), kopinaté až eliptické, 1–3 cm dlouhé. Listová čepel na líci lysá nebo téměř lysá, světle zelená, na rubu světle žlutozelená, se 2–4 páry bočních obloukovitě zahnutých žilek, okraje jemně žláznatě pilovité. Květy většinou jednopohlavné, 4četné, pravidelné, drobné, stopkaté, po 2–4 ve svazečcích v úžlabí listů, kališní cípy žlutozelené, korunní lístky u samičích květů často chybí. Samčí i samičí květy se vyznačují přítomností neúplně vyvinutých orgánů (rudimentů) opačného pohlaví podobně jako u řešetláku počistivého. Plodem je kulovitá peckovice o průměru 5–7 mm, zpočátku světle zelená, za zralosti černá a lesklá, obsahuje většinou 3 hnědá semena, dozrává v červenci až srpnu.
Ohrožení a ochrana: Fytogeograficky významný a vzácný druh slovenské květeny. Na Slovensku je řešetlák skalní považován za druh ohrožený (EN), je zde také chráněn zákonem. Územní ochrana je zajištěna v NPR Devínska Kobyla, byl také vypracován zvláštní režim druhové ochrany. Zákonem chráněným druhem je i v Maďarsku.
Využití: I přes svůj pomalý vzrůst a dekorativní vzhled se jen ojediněle pěstuje na suchých vápencových skalkách. Nezralé plody obsahují intenzívní zelené barvivo.
Poznámka: Z území Rakouska a Maďarska je uváděn kříženec s řešetlákem počistivým (Rhamnus cathartica) popsaný jako Rhamnus ×gayeri (R. cathartica × R. saxatilis subsp. saxatilis). Kromě nominátní subspecie se v jižní a jihovýchodní Francii vyskytují subsp. infectoria a subsp. villarsii.
Fotografováno v letech 2006 až 2008 (Slovensko, Devínska Nová Ves a Devín, NPR Devínska Kobyla), 1. 6. 2008 (Rakousko, Hainburgské kopce, NSG Spitzerberg) a 19. 7. 2008 (Rakousko, Hainburgské kopce, NSG Hundsheimer Berge).