Syn.: Plethyrsis glauca Raf., Richardia cubensis A. Rich., Richardia pilosa Ruiz et Pav., Richardia procumbens Sessé et Moc., Richardsonia cubensis A. Rich., Richardsonia pilosa (Ruiz et Pav.) Kunth, Richardsonia scabra (L.) A. St.-Hil., Spermacoce hirsuta Willd. ex Roem. et Schult., Spermacoce involucrata Pursh
Čeleď: Rubiaceae Juss. – mořenovité
Rozšíření: Tento druh je původní na Antilách a na jihovýchodě USA, pravděpodobně i na severu Jižní Ameriky. Byl však zavlečen do řady dalších tropických i subtropických oblastí obou zemských polokoulí, objevuje se ve Střední a Jižní Americe, v tropické východní a jižní Africe, v jižní i jihovýchodní Asii, rovněž v Austrálii a na některých tichomořských ostrovech.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci, často na stanovištích narušovaných lidskou činností, při okraji polí, pastvin a cest, častý je v pobřežních oblastech, ale může stoupat do nadmořské výšky až okolo 2000 m. Kvete od února do listopadu, někdy dokonce v průběhu celého roku.
Popis: Jednoletá až vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou, někdo dokonce až přímou, až 80 cm dlouhou, chlupatou. Listy jsou vstřícné, krátce řapíkaté, kopinaté, eliptické až vejčité, 2–9 cm dlouhé, na bázi klínovité až zaokrouhlené, celokrajné, na vrcholu špičaté či tupé, na líci především po okraji štětinatě srstnaté, po zbytku čepele jen řídce srstnaté nebo dokonce až olysalé. Květenství je terminální, hlávkaté, dosahuje asi 1 cm v průměru, je podepřeno listům podobnými listeny; kališní cípy jsou kopinaté, 1,5–3,5 mm dlouhé, špičaté, olysalé, po okraji brvité; koruna je řepicovitá, 4–6 mm dlouhá, bílá, většinou se 6 trojúhelníkovitými cípy, které jsou 1–3 mm dlouhé; tyčinek je 6, blizna je hlavatá. Merikarpia jsou 3, elipsoidní až obvejcovitá, jsou 2–3,5 mm dlouhá, krátce papilnatá, na líci s úzkou rýhu.
Záměny: V mnoha oblastech světa bývá tento druh zaměňován s podobným, původně jihoamerickým a rovněž se invazivně šířícím druhem Richardia brasiliensis. Merikarpia u R. brasiliensis jsou dlouze papilnatá, na líci s vyvýšeným středním žebrem, zatímco papily merikarpií R. scabra jsou jen krátké a na líci mají úzkou rýhu. R. brasiliensis má o něco širší listy, které jsou navíc celé štětinatě srstnaté, lodyha tohoto druhu je obvykle poléhavá. Naproti tomu R. scabra mívá lodyhu často vystoupavou až přímou a ony o něco užší listy jsou jen řídce štětinatě srstnaté, někdy dokonce ve středu čepele téměř lysé, jen při okrajích chlupaté.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 9. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Mpumalanga, Blyde River Canyon Nature Reserve).