Ústecký

Roku 2019 se na Seznam světového dědictví UNESCO dostaly další dvě české památky, coby přidružený objekt je součástí jedné z nich – česko-německého Hornického regionu Erzgebirge / Krušnohoří – také stará vápenka u Kovářské (okres Chomutov), cenný doklad průmyslové revoluce u nás (Hornická kulturní krajina Háj – Kovářská – Mědník). Samotná vápenka je dnes již jen zříceninou, ovšem působivou, dochovaly se dvě šachtové pece s jehlancovými komíny. Jenže kde je vápenka, musí být také zdroj vápníku, v tomto případě jde o dvě ojedinělá čočkovitá tělesa kalciticko-dolomitického mramoru uložená v okolních horninách a z větší části odtěžená. A právě pro tyto vápencové lomy je zdejší oblast pozoruhodná i z hlediska botanického.

Číst dál

V Ústí nad Labem, na levém břehu Labe, se nalézá nápadný skalní útvar ukrývající ve svém středu vynikající ukázku sloupcovitého rozpadu olivinického čediče miocéního stáří ve tvaru obráceného vějíře. Od roku 1966 je útvar chráněn, dnes jako Národní přírodní památka Vrkoč.

Číst dál

Oblast střední Evropy patří bezpochyby k nejlépe prozkoumaným oblastem světa. Zdálo by se, že ani z hlediska přirodovědného zde není vcelku co objevovat, ale zvýšené úsilí související s projektem Natura 2000 a nástup počítačů a věku internetu ukázaly ještě po roce 2000 na některá bílá místa. Přírodní památka Evaňská rokle, vyhlášená teprve v roce 2012 na ploše 16 ha, je toho jasným důkazem. Do té doby v podstatě neznámé místo přineslo některé zajímavé a významné objevy, které nás nutí zpochybnit dřívější pravdy.

Číst dál

Mezi Libochovicemi a Louny, přímo u silnice, na rozhraní okresů Louny a Litoměřice se nalézá malé, ale významné chráněné území vyhlášené v roce 1989. Předmětem ochrany v přírodní památce Koštice jsou zaplavované louky s výskytem vzácných slanomilných bylin. Území působí na pohled dosti nevábným dojmem, je však hojně navštěvované milovníky vzácných rostlin, neboť je dobře dostupné a maloplošné, tudíž se mnohé ze vzácných druhů skutečně dají nalézt.

Číst dál

V roce 2001 vznikl v jihozápadní části litoměřického okresu přírodní park Dolní Poohří. Rozkládá se v katastru 20 obcí, jeho celková rozloha činí zhruba 40 kilometrů čtverečních a osu parku vytváří meandrující řečiště řeky Ohře. Důvodem ochrany tohoto území jsou fragmenty lužních lesů se zachovalými zbytky přirozené vegetace.

Číst dál

Přírodní rezervace Číčov (výška 413–477 m n. m., okres Louny) se oproti známým kolosům Bořni a Zlatníku zdá maličká. Doopravdy je tento kopec však pouze o 44 m nižší než Zlatník. Důvodem jeho zdánlivě malé výšky je to, že okolní krajina je ve větší nadmořské výšce než krajina kolem Zlatníku. A tak rozdíl mezi vrcholem Číčova a okolními zemědělsky obhospodařovanými poli je pouhých 70 metrů. Kopec stojí pár set metrů od vesnice Hořenec, odkud vede cesta až na vrchol kopce. Výměra kopce je 7,2 ha. Ochrana byla vyhlášena dne 23. 5. 1951.

Číst dál

Rozsáhlá chráněná krajinná oblast nádherného Českého středohoří zahrnuje velké množství maloplošných chráněných území a nutno podotknout, jedno zajímavější než druhé. V západní části celého CHKO, trochu ve stínu majestátné Rané a Oblíku, se u obce Kozly, několik kilometrů severně Loun, nachází přírodní památka Tobiášův vrch o rozloze 1,5 hektaru. Malé území chráněné již od roku 1936 tvoří čedičový pahorek, tyčící se závratných dvacet metrů nad okolní terén.

Číst dál

Snad každý kopec Českého středohoří je krásný a pyšní se bohatou florou. Přírodní rezervace kopec Zlatník, který je současně navržen na národní přírodní rezervaci, stojí v těsném sousedství obcí Obrnice, Patokryje, České Zlatníky, Želenice a Liběšice (okres Most). Je také lehce dostupný z města Mostu.

Číst dál

V Lužických horách, na svahu Černého vrchu se nachází přírodní památka Líska známá především neobvykle bohatým porostem měsíčnice vytrvalé (Lunaria rediviva).

Číst dál

Pod bedlivým pohledem bájné hory Říp se rozprostírá ospalá vesnička Kleneč (okres Litoměřice). Její jméno je nejen botanikům dobře známé, neboť jen kousek od ní se nalézá národní přírodní památka Kleneč vyhlášená v roce 1951, s výskytem kriticky ohroženého hvozdíku písečného českého (Dianthus arenarius subsp. bohemicus).

Číst dál

Jižně ukloněné stráně nad Úštěckým potokem mezi Vědlicemi a Drahobuzí (okres Litoměřice, pomezí Polomených hor a Úštěcké kotliny) byly v roce 2012 vyhlášeny chráněným územím v kategorii přírodní památka na třech nesouvislých plochách o celkové výměře 8 ha. Předmětem ochrany jsou pěkné ukázky opukových bílých strání s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů v porostech teplomilných suchých trávníků a křovin s význačným výskytem vstavačovitých rostlin.

Číst dál

Nedaleko Roudnice nad Labem u obce Dobříň (v okrese Litoměřice) se rozprostírá velký lužní háj, jeden z posledních dochovaných polabských lužních lesů na území Ústeckého kraje. Dne 15. ledna 2011 byla tato lokalita na ploše 21,2 ha vyhlášena přírodní památkou na ochranu lesní vegetace s unikátním masovým výskytem chráněné a ohrožené sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis) a ohrožených druhů hmyzu, které jsou vázany na dřevní hmotu.

Číst dál

Pokud jste se zrovna dnes – tedy 30. dubna – objevili u snad nejznámějšího českého menhiru u severočeských Klobuk ještě před svítáním a počkali jste si na první sluneční paprsky, viděli jste Slunce vycházet nad Řípem. Možná, že právě proto tady stojí tento menhir, možná je to svérázný kalendář po věky zaznamenávající, že každoroční doba hojnosti začíná přesně v poslední dubnový den, tedy tehdy, když Slunce vyjde přesně nad Řípem. Hodinová ručička – nebo spíš list z trhacího kalendáře – prst tyčící se k nebi, vertikála odbíjející čas všemu placatému tady dole. Ale taky se prý říkávalo, že kdysi prosil klobucký pastýř Ježíše Krista a svatého Petra, aby se nad ním smilovali a nechali ho na tomto světě navěky. A přesně podle přání toho hlupáčka se i stalo: zkameněl, proměnil se v obří balvan, který stojí nad vesnicí dodnes a nejspíš tu opravdu bude stát navěky. Tomu říkám nefalšovaný boží humor.

Číst dál

Přírodní rezervace se nachází asi 1 km západně od obce Blatno u Podbořan (okres Louny) a na ploše 13,78 hektarů chrání lesní porosty na příkrém, téměř východně orientovaném svahu. Oficiálně byla rezervace vyhlášena v roce 1993, ale již od roku 1934 byla chráněna svým majitelem hrabětem Eugenem Czerninem, který necelých 7 hektarů vyjmul z běžného hospodaření.

Číst dál

Devět vlakových spojů z Rakovníka za celý den – hmm, to tedy není zrovna mnoho. A to, prosím pěkně, jen v pracovních dnech, o víkendu je to ještě o jeden vlak méně: první vlak sem přijede až v 7.33 h, další deset minut před desátou a o půl dvanácté, pak ve 13.22 a 15.37 h, za dvě hodiny další, pak za dvě hodinky ještě jeden, nakonec tu zastaví rakovnický „flamendrák“ ve 23.27 h. Poslední vlak odtud zpět do Rakovníka jede už ve 20.24 h, ovšem pozor o vánočních svátcích, to totiž tento spoj nejede, takže musíte na vlak už v 18.09 h, jinak byste si mohli vánoční stromeček nastrojit leda tak před nádražní budovou – pár nižších konifer tam možná právě pro tento účel vysazených opravdu je.

Číst dál