Severovýchodně od obce Žáravice v okrese Pardubice se nachází přírodní rezervace vyhlášená již v roce 1956. Tvoří jí jednak rybník Švihov postavený na Sopřečském potoce a jednak lesní porosty na západně exponovaném svahu na rybníkem. Důvodem byla ochrana kotvice plovoucí (Trapa natans) rostoucí v rybníku, která však v roce 1963 vyhynula po jeho vyhrnutí. V roce 1983 sem byly přeneseny rostliny kotvice z rybníku Farář u Bítovan, které se ale neuchytily.
Pardubický
Chvojenská plošina, Pětinoha – přírodní památka
Lesní rybníček Pětinoha se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od středu Horního Jelení (okres Pardubice). Je chráněn od roku 1982. Důvodem ochrany je zachování rostlinných společenstev vázaných na rybník a jeho blízké okolí a rovněž výskyt hvězdoše podzimního (Callitriche hermaphroditica).
Kutnohorská pahorkatina, Na Obůrce – přírodní památka
Na jihovýchodním okraji města Třemošnice (okres Chrudim) leží malé chráněné území, které je druhým nejstarším chráněným územím na okrese Chrudim. Poprvé bylo vyhlášeno v roce 1946 a důvodem ochrany byl výskyt plže praménky rakouské (Bythinella austriaca) v pramenech. Tyto tři pramenné vývěry najdeme na úpatí opukového svahu tzv. Dlouhé meze a voda z nich odtéká dvěma potůčky do dvou malých zazemňujících se rybníčků, jejichž hráz tvoří hranici přírodní památky. V roce 2001 bylo chráněné území rozšířeno o přiléhající svah a rozloha přírodní památky se zvětšila z 0,02 na 1,4 hektaru, čímž se součástí přírodní památky staly dvě rokle s lesními porosty blízkými dubohabřinám, menší louka nacházející se západně od rybníčků a zbytek tehdy zarůstajícího starého sadu. Důvodem byla ochrana hořce brvitého (Gentianopsis ciliata). Teprve rozšířením se přírodní památka stala i botanicky zajímavou lokalitou.
Litomyšlská pánev, Nedošínský háj – přírodní památka
Nedaleko Litomyšle (okres Svitavy – mapa), mezi obcemi Nedošín a Tržek, na nenápadném návrší (347 m n. m.) oddělujícím tok Desné a Loučné, se nachází na ploše 30,76 ha lesní komplex chráněný od roku 1992 jako přírodní památka. Snahy o ochranu tohoto území však mají mnohem delší historii. V roce 1933 pozemky v Nedošínském háji koupilo město Litomyšl a snažilo se zde vyhlásit rezervaci. V roce 1940 se to vzhledem k německé okupaci nepodařilo, a tak si na vyhlášení státní přírodní rezervací Nedošínský háj počkal až do roku 1949. V roce 1988 došlo k přehlášení území a v roce 1992 pak k přeřazení do kategorie přírodní památka.
Litomyšlská pánev, U Vinic – přírodní památka
Chráněné území se nachází 2,5 km severovýchodně od Vysokého Mýta, na severovýchodním úpatí kopce Vinice (317 m n. m.). Tento kopec je tradičním výletním místem, a proto přes něj vede naučná stezka až k přírodní památce, která byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 6, 69 hektaru. Představuje zbytek původních vlhkých luk, které bývaly na Vysokomýtsku běžné, ale rozsáhlými odvodňováními a melioracemi byly v osmdesátých letech 20. století zničeny.
Národní hřebčín Kladruby nad Labem, zámecký park a bažantnice
Hřebčín v Kladrubech nad Labem (okres Pardubice) je dnes nejstarším kontinuálně existujícím hřebčínem na světě. Byl založen v roce 1579 pro chov ceremoniálních kočárových koní pro potřeby císařského dvora, v současnosti je areálem s kmenovým chovným stádem starokladrubského koně.
Pardubické Polabí, Baroch – přírodní rezervace
V místech, kde Labe obtéká Kunětickou horu, v katastru obce Hrobice (okres Pardubice), se nalézá zbytek velkého středověkého rybníku – je to dnes již mnohem menší, značně zazemněný rybník Baroch. Od roku 1998 je s přilehlými rákosinami a slatinnými loukami chráněn jako stejnojmenná přírodní rezervace o výměře něco přes 30 ha. Území je chráněno především kvůli vzácnému ptactvu, ale ani rostlinstvo nezůstává zkrátka, především co se týče druhů slatinných luk. V souvislosti s vyhlášením ochrany se podařilo málem v poslední chvíli zachránit místo před úpadkem a ačkoli naplňování plánu péče není bez zádrhelů, zlepšení je zřetelné.
Pardubické Polabí, Bohdanečský rybník – národní přírodní rezervace
Nedaleko severozápadního okraje Pardubic se nalézají Lázně Bohdaneč, známé především cennou kubistickou architekturou a léčbou stavů po operacích velkých kloubů. Ještě dál na severozápad se na Opatovickém kanále nachází velký starý rybník zvaný Bohdanečský, vyhlášený spolu s okolními porosty a menším rybníkem Matka jako národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník především k ochraně ptáků a také k ochraně cenných biotopů. Územní ochrana zde byla zavedena již v roce 1951, dnešní výměra činí necelých 250 ha, ochranné pásmo pak dalších 60 ha.
Pardubické Polabí, Chrašická stráň – přírodní památka
Chráněné území bylo vyhlášeno 30. 10. 2002 na ploše 1, 7381 ha a patří k nejmladším na Chrudimsku. Z tohoto důvodu také není zpracováno v publikaci Chráněná území IV., Pardubicko, která vyšla v témže roce. Nachází se v blízkosti města Chrast, v těsném sousedství jeho části Chrašice, podle které bylo nazváno. Jedná se o jihozápadně orientovaný, velmi prudký opukový svah (čelní svah kuesty) nad potokem Žejbro. Místy jsou obnažené horninové vrstvy a hostí vegetaci typickou pro tzv. bílé stráně. Podle fytogeografického členění ČR leží chráněné území na okraji termofytika (okres Východní Polabí, podokres Pardubické Polabí), ale území za jeho jižní hranicí je již přičleněno k mezofytiku.
Pardubické Polabí, Chrudim, Ptačí ostrovy – přírodní památka
Toto chrudimské chráněné území bylo vyhlášeno dne 4. 7. 1997 na ploše 11,7657 ha. Důvody pro její vyhlášení byly především zoologické a jeho květena byla opomíjena. Vyhlašovací protokol říká, že účelem je ochrana říčního toku Chrudimky s přilehlými náhony, lemovaného zbytky lužních porostů, břehovými a suťovými porosty na svažitých pozemcích. Předmětem ochrany jsou dále významná hnízdiště chráněných druhů ptactva, zejména unikátní havraní kolonie, hnízdiště ledňáčka říčního, žluvy hajní a dalších druhů ptactva a také míst výskytu obojživelníků. Proto území dostalo název Ptačí ostrovy.
Pardubické Polabí, Dolní Chrudimka – evropsky významná lokalita
Lokalitu tvoří tok řeky Chrudimky a navazují břehové porosty mezi Chrudimí a Pardubicemi. Začíná východně od Chrudimi poblíž bývalého mlýna Kalousov a končí v intravilánu Pardubic v místě bývalého vojenského cvičiště zvaného Červeňák. Důvodem vyhlášení EVL je přítomnost stabilní populace vážky klínatky rohaté (Ophiogomphus cecilia), která se vyskytuje po celé délce lokality, ale rozhodující pro její rozmnožování je neregulovaná část řeky, která se nachází v délce asi 3 km přibližně od obce Tuněchody k mostu u samoty Štětín poblíž Mnětic. Právě tato část je nejen z přírodovědného hlediska zajímavá a stojí za návštěvu.
Pardubické Polabí, Duny u Sváravy – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Duny u Sváravy se nachází asi 1 km severozápadně od obce Labské Chrčice v nadmořské výšce 206–209 m n. m., těsně na hranici Pardubického a Středočeského kraje. Jedná se o jeden z nejdokonaleji zachovaných přesypů v Polabí, který vznikl během pozdního glaciálu (13–11 tisíc let př. n. l.) vyvátím materiálu z fluviálních sedimentů. Písek je jemně až středně zrnitý, s křemitými zrny o průměru 0,5 mm. Téměř všude je však písek překryt půdou, arenosoly až podzoly. Rozloha přírodní rezervace je 12,26 ha, především podél západní a severní hranice přiléhá k rezervaci ochranné pásmo o rozloze 12,01 ha. Předmětem ochrany je ochrana význačného geomorfologického prvku – neporušených písčitých přesypů se zbytky psamofilní flóry a fauny.
Pardubické Polabí, Habrov – přírodní rezervace
Přírodní rezervace se nachází 3 km severovýchodně od Chrudimi a necelých 500 m severně od obce Topol. Rozkládá se převážně na svahu orientovaném k severu, v němž je ve východní části mělké údolí otevírající se také k severu. Na své severní hranici přírodní rezervace přechází do nivy řeky Chrudimky. Ve směru západ–východ prochází přírodní rezervací železniční trať Chrudim–Borohrádek, která je v provozu od roku 1899. Na západním okraji bývala i železniční zastávka Topol, která je již několik let zrušená.
Pardubické Polabí, Kunětická hora – přírodní památka
Kunětická hora, místními zvaná Kuňka (307 m n. m.), je nejvyšším bodem Polabské nížiny v okolí Pardubic a přirozeně se stala symbolem tohoto kraje. Přesto stačilo málo a tento symbol mohl zmizet z povrchu zemského, a to prostou přeměnou na stavební kámen. Místní naleziště porcelanitů využívali již lovci mamutů, v 15. století posloužil místní kámen pro stavbu hradu postaveného Pernštejny na jejím vrcholu. Počátek těžby většího rozsahu začal až v druhé polovině 18. století. V roce 1775 byla dokonce stržena západní věž hradu, která představovala nebezpečí pro dělníky pracující v lomu. Za to, že Kunětická hora nebyla rozebrána na kámen, vděčíme Muzejnímu spolku v Pardubicích, který si nejprve pronajal pozemky na Kunětické hoře a v roce 1919 je koupil. Zájmem muzejního spolku byla záchrana hradu, proto v roce 1920 založil Kunětické družstvo, které v témže roce definitivně těžbu kamene zastavilo.
Pardubické Polabí, Labské rameno Votoka – přírodní památka
Odstavené rameno Labe Votoka – chráněné od roku 1980 na ploše 4,98 ha – se nachází na levém břehu řeky mezi obcemi Labětín a Lhota pod Přeloučí (okres Pardubice).