Chráněné území se nachází 2,5 km severovýchodně od Vysokého Mýta, na severovýchodním úpatí kopce Vinice (317 m n. m.). Tento kopec je tradičním výletním místem, a proto přes něj vede naučná stezka až k přírodní památce, která byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 6, 69 hektaru. Představuje zbytek původních vlhkých luk, které bývaly na Vysokomýtsku běžné, ale rozsáhlými odvodňováními a melioracemi byly v osmdesátých letech 20. století zničeny.
U Vinic
Podloží lokality tvoří vápnité jílovce a slínovce, které obohacují bázemi půdní horizont tvořený většinou slatinným humolitem. Většinu plochy louky porůstá bezkolencová louka (sv. Molinion), která především v mírných depresích ve středu louky přechází ve slatinnou vegetaci ze svazu Caricion davallianae. V severovýchodní části louky roste společenstvo ovsíkových luk (sv. Arrhenatherion), na které je vázán výskyt několika subtermofilních druhů.
Na tato společenstva je vázána řada vzácných a ohrožených druhů rostlin. Chráněné území bylo známo především jako místo výskytu rudohlávka kukačky (Anacamptis morio), výskyt tohoto druhu zde však nebyl již více jak 10 let ověřen. V severní polovině louky se velmi hojně vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). Ojediněle se zde vyskytuje i bradáček vejčitý (Listera ovata). Dříve uváděný kruštík bahenní (Epipactis palustris) nebyl v posledních letech ověřen.
U Vinic
Kromě prstnatce májového se zde z chráněných druhů vyskytuje ve střední části louky ostřice Davallova (Carex davalliana). Výskyt dalšího chráněného druhu upolínu vyššího (Trollius altissimus) také nebyl v posledních letech potvrzen. Z dalších zajímavých druhů se zde vyskytují srpice barvířská (Serratula tinctoria), oman vrbolistý (Inula salicina), pcháč šedý (Cirsium canum), svízel severní (Galium boreale), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), ostřice oddálená (Carex distans), čertkus luční (Succisa pratensis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum). V severovýchodní sušší části louky roste i prvosenka jarní (Primula veris), i když je na celé louce hojnější prvosenka vyšší (Primula elatior). V těchto místech roste ojediněle i několik rostlin pcháče bezlodyžného (Cirsium acaule) a jehlice trnitá (Ononis spinosa). Na slatinné deprese je vázán regionálně významný výskyt suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium).
Při jihozápadní hranici louky byla před lety vytvořena tůň, která se zazemňuje, zarůstá rákosem a její břehy náletem. Do budoucnosti se nepočítá s jejím obnovením, ale vytvořením nové tůně ve nejvlhčí střední části louky. Odstraňován je i malý remízek olší. V minulosti byla louka jednou ročně sečena mechanizací, od roku 2004 se zde používá pruhová seč, kdy jsou asi 4 metrové pruhy sečeny pouze obrok.
U Vinic
Fotografováno dne 28. 6. 2010.