Chebská pánev, Soos – národní přírodní rezervace

Chebská pánev, Soos – národní přírodní rezervace

Měli bychom si poctivě přiznat, že jakkoli jsou Čechy přeplněny kulturními skvosty prvořadého významu, skutečně významných památek přírodovědných, které by svým významem sahaly za místní, středoevropské hranice, máme poskrovnu. Jednou z nemnoha výjimek je národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní, kde přinejmenším velikost a mocnost křemelinového štítu je ojedinělá v rámci celé Evropy. Rezervace zde byla vyhlášena teprve v roce 1964 na ploše 221 ha, když byla konečně rozeznána mimořádná hodnota tohoto území. Ačkoli se jedná především o místo pozoruhodné z hlediska geologického, ani živá příroda nezůstává stranou a z místního hlediska se jedná i z tohoto pohledu o území významu prvořadého.

Číst dál

Chebská pánev, Studna u Lužné – přírodní rezervace

Chebská pánev, Studna u Lužné – přírodní rezervace

Na západ od Františkových Lázní se nalézá soustava rybníků, mokřadů a podmáčených lesů, o níž je již delší dobu známo, že zde rostou i různé vzácné rostliny. K jejich ochraně – a též k ochraně vzácných druhů živočichů – byla vybrána nejzachovalejší část a v roce 1997 zde byla na ploše 24 ha zřízena přírodní rezervace, nazvaná právě podle jednoho z rybníků. Původním popudem k ochraně byl snad fytogeograficky významný nález šichy černé (Empetrum nigrum), časté spíše v horských oblastech. Teprve podrobný průzkum ukázal, že je území přírodní rezervace cennější, než se zprvu zdálo.

Číst dál

Chorvatsko, Velebitski botanički vrt

Zahrady světa: Chorvatsko, Velebitski botanički vrt

Botanická zahrada v pohoří Velebit vznikla na základě iniciativy profesora Frana Kušana v roce 1967. Fran Kušan pracoval na Fakultě farmakologie a biochemie Záhřebské univerzity, na které se věnoval léčivým rostlinám. Snaha o založení horské botanické zahrady byla kladně přijata jak státními ochranářskými organizacemi, tak lesní správou. V roce 1966 bylo vymezeno území v údolí Modrič, ve kterém v roce 1967 vznikla vlastní botanická zahrada. Za dva roky byla vyhlášena jako chráněná kulturní památka a v roce 1971 se stala součástí rezervace Zavišan – Balinovac – Velika Kosa. Nyní je součástí Národního parku Severní Velebit.

Číst dál

Chvalšinské Předšumaví, Koubovský rybník – přírodní památka

Chvalšinské Předšumaví, Koubovský rybník – přírodní památka

Přírodní památka Koubovský rybník byla vyhlášena dne 18. 2. 1998. Lokalita leží v Jihočeském kraji, v okrese Prachatice, katastrální území Třešňový Újezdec, v blízkosti městyse Lhenice, a to ve vzdálenosti 1,5 km jihovýchodně od něj, na Vadkovském potoce, v nadmořské výšce od 530 do 536 metrů. Předmětem ochrany je rybník a přiléhající slatinná louka o celkové výměře 3,48 hektaru.

Číst dál

Chvalšinské Předšumaví, Střemily – louka jako z mládí

Chvalšinské Předšumaví, Střemily – louka jako z mládí

V jednom z dřívějších textů (Louka – přírodní stanoviště, nebo technická památka?) jsem nostalgicky vzpomínal na pestrobarevné květy na loukách mého dětství. Když dnes projíždím krajinou, ať už od jihu k severu, nebo od západu k východu, pohled na takové louky se mi ustavičně vyhýbá. Ještě tak občas vídám barevnou mozaiku v trávníku ve starém sadu za humny. Zřídka je druhově bohatou louku vidět v rezervaci, kde ochrana přírody financuje management, tedy údržbu – ale na takových místech je zřejmé, že už vůbec nejde o hospodářský výsledek, ale o prosté odstranění biomasy. Přitom někdejší louky nebyly primárně určeny pro oko, ale hospodářům šlo o seno, kterým posléze krmili dobytek.

Číst dál

Chvojenská plošina, Pětinoha – přírodní památka

Lesní rybníček Pětinoha se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od středu Horního Jelení (okres Pardubice). Je chráněn od roku 1982. Důvodem ochrany je zachování rostlinných společenstev vázaných na rybník a jeho blízké okolí a rovněž výskyt hvězdoše podzimního (Callitriche hermaphroditica).

Číst dál

Čína, Jün-nan, pohoří Jü-lung-süe Šan (Yulongxue Shan)

Čína, Jün-nan, pohoří Jü-lung-süe Šan (Yulongxue Shan)

Východní část Čchingchajsko-tibetského plata v jihozápadní Číně je odvodněna třemi velkými řekami odtékajícími do Andamanského moře (řeka Salwin), Jihočínského moře (Mekong) a Východočínského moře (Jang-c‘ Ťiang). Nejdelší z těchto řek, Jang-c‘ Ťiang, je se svými 6300 kilometry délky toku třetí nejdelší řekou na světě.

Číst dál

Čína, Peking, Chrám Nebes

Chrám Nebes (Tiantan 天坛) byl postaven v Pekingu v roce 1420. Ve dnech slunovratu sem přicházel čínský císař, aby se poklonil nebi, modlil se za déšť a dobrou úrodu, přinesl oběť předkům a bohům slunce, měsíce, hvězd, mračen, větru a deště. V roce 1998 byl celý tento komplex zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, je ceněn jako mistrovské dílo historické čínské architektury.

Číst dál

Čína, Peking, Ji-che-jüan, Letní palác a císařské zahrady v Pekingu

Ji-che-jüan (volně přeloženo jako „Zahrada pěstěného souladu“) je palácový komplex na severozápadním předměstí Pekingu. Je vystavěn na úbočí návrší Wan-šou (Hora dlouhověkosti), nad jezerem Kunming; jeho součástí je i zahrada Čching-ji-jüan (Zahrada průzračných vln). Sloužil jako sídlo císařů, kteří se sem uchylovali v době letního vedra. V roce 1998 byl celý komplex zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Číst dál