Přírodní park Posets-Maladeta leží ve střední části Pyrenejí ve španělské Aragonii. Zahrnuje dva nejvyšší masivy Pyrenejí (Posets a Maladeta) a údolí Benasque, Estós a Vallibierna. Území bylo vyhlášeno přírodním parkem v roce 1994. Rozkládá se na ploše 33 440,6 ha a jeho nadmořská výška se pohybuje od 1500 m v údolí po 3404 m (Pico de Aneto, nejvyšší vrchol Pyrenejí).
Evropa
Švédsko, Abisko – národní park
Národní park Abisko najdeme v severním Švédsku, nedaleko od hranic s Norskem. Byl vyhlášen v roce 1909 na ploše 77 km2.
Švédsko, Hamra – národní park
Národní park Hamra najdeme ve středním Švédsku, asi 7 km severovýchodně od městečka Tandsjöborg. Byl vyhlášen v roce 1909, rozkládá se na ploše 28 hektarů a leží v nadmořské výšce od 400 do 418 m. Je to nejmenší národní park v Evropě.
Švýcarsko, Conservatoire et Jardin botaniques de la Ville de Genève
Ženevská botanická zahrada se nachází na západním břehu Ženevského jezera, východně od budovy Organizace spojených národů a muzea Ariana. Západní hranici zahrady tvoří železnice, východní hranici vymezuje rušná silnice směřující do Lausanne. Pod touto silnicí je postaven podchod, který spojuje botanickou zahradu s její menší části zvanou La Console na břehu jezera a dalšími parky podél břehu Ženevského jezera.
Švýcarsko, Graubünden, biosférická rezervace Val Müstair Parc Naziunal
Na samém východě Švýcarska se mezi vysokými alpskými hřbety skrývá odlehlá část kantonu Graubünden: údolí Val Müstair. Od zbytku státu je odděleno sedlem Ofenpass / Pass dal Fuorn; do nejbližšího „vnitrozemského“ švýcarského sídla je odtud asi 30 km. Údolí je odvodňováno potokem Il Rom, který odtéká do dnešní Itálie a posléze se vlévá do řeky Adiže; jen malá část (neosídlené údolí Alp Mora) svádí vodu přes italskou enklávu Livigno do řeky Inn. V údolí je celkem šest vesnic a žije v nich asi 1500 obyvatel, jejichž mateřským jazykem je povětšinou dolnoengadinský dialekt rétorománštiny (Rumantsch). Absurditou zavání fakt, že hned první, nejsnadněji dosažitelná italská vesnice hovoří německy… ach ano, zde jsme ovšem v Jižních Tyrolích, které byly až do roku 1918 součástí naší milé c. k. monarchie.
Ukrajina, Kyjev, Národní botanická zahrada M. M. Griška Národní akademie věd Ukrajiny
Národní botanická zahrada M. M. Griška Národní akademie věd Ukrajiny (Національний ботанічний сад ім. М. М. Гришка НАН України) se nachází v jižní části Kyjeva, na vysokém pravém břehu Dněpru. Byla založena v roce 1936 a dnes se rozkládá na ploše 1,3 km2. Na této ploše najdeme i dva kláštery, na nejvyšším místě zahrady se nachází Svatotrojický klášter a v jednom z nejnižších míst, poblíž řeky Dněpr, již na hranici zahrady, se nachází Vydubický klášter. Fotografie Vydubického kláštera – pořízená z oddělení šeříků v době květu – patří k nejčastěji publikovaným snímkům v různých propagačních mediích Kyjeva. Botanická zahrada je pojmenována podle prvního poválečného ředitele, akademika Mikoly M. Griška (1901–64), který výrazně přispěl k obnově a rozvoji zahrady zničené během 2. světové války.
Ukrajina, Východní Karpaty – za květenou Gorgán a Černogory
Karpaty představují významný evropský horský systém vzniklý během alpského vrásnění, který spadá kromě okrajových masivů na území čtyř současných států: Slovenska, Polska, Ukrajiny a Rumunska, ve kterém leží plošně nejrozsáhlejší část systému. Karpaty jsou rozdělovány do tří částí podle jejich polohy s orograficky celkem nevýrazně definovanými předěly.
Velká Británie, Anglie, hrabství Kent, White Cliffs of Dover
Mlhou nad rozbouřeným mořem náhle proniká paprsek slunce a z bezútěšného mléčného povětří se na pár vteřin zjeví zázrak. Jako by vyrůstal přímo z vln, bělostný útes ční do ohromné výšky… Tak takhle si můžeme představit dojmy starých plavců, kteří se odedávna vydávali přes Channel, tedy Kanál. Keltové, Anglové, Sasové, Dánové, ale taky Římané, později Vikingové a Normané hledali novou vlast, kořist či bůhvíco ještě mimo starý dobrý kontinent. Bílé útesy doverské, které se vypínají nad hladinu moře do výšky více než stometrové, jsou za jasných dnů z pobřeží kontinentu v dáli patrné. Odedávna vítaly zvané i nezvané hosty ostrova, kterému snad daly – díky prvnímu dojmu – i označení Albion.
Velká Británie, hrabství Kent, Canterbury, zahrady kolem katedrály
Historie Canterbury začíná velice dávno. Poté, co Anglii dobyli na přelomu letopočtu Římané, zdejší příjemná pahorkatina lákala k zemědělské kolonizaci. V roce 597 zde založil svatý Augustin klášter, kolem něhož vzniklo důležité náboženské centrum. V roce 1066 dobyli Anglii Normané v čele s Vilémem Dobyvatelem a jednou z prvních aktivit nových ostrovních pánů bylo upevnit moc i v církevní správě. Jeden z Vilémových druhů, Lanfrank z Pavie, nechal na ruinách staré stavby postavit nový chrám, inspirovaný opatstvím ve francouzském městě Caen.
Velká Británie, Kew, Royal Botanic Gardens
Královské zahrady v Kew patří bez jakékoli nadsázky k nejvýznamnějším botanickým zahradám světa. Leží na jihozápadě Londýna a rozkládají se na ploše 121 hektarů.
Velká Británie, Skotsko, ostrov Skye, Zahrady Dunvegan Castle
Na severozápadě ostrova Skye stojí nejstarší stále obývaný skotský hrad Dunvegan. Už více než 800 let je sídlem skotského rodu-klanu MacLeodů – ve Skotsku se pro rod používá označení „clan“. Ve 12. století byla na skále nad zátokou Loch Dunvegan vybudována pevnost, která byla v dalších staletích přestavována, až v polovině 19. století získala dnešní vnější viktoriánskou podobu. Ve třicátých letech 20. století otevřeli MacLeodové své sídlo veřejnosti.