Mezi historickým městečkem Liteň (okres Beroun), známým především z dob národního obrození, a vrchem Bacín, předvěkým kultovním místem, se nalézá nenápadný vrch Mramor (CHKO Český kras – mapa). Je porostlý listnatým lesem a protnutý zelenou turistickou značkou. Ačkoliv se nejedná o maloplošné chráněné území, ukrývá se zde nejeden botanický skvost.
LOKALITY
Český kras, Zlatý kůň – národní přírodní památka
Nedaleko Koněprus se nalézá pověstmi opředené návrší Zlatý kůň (mapa), které bylo v roce 1973 prohlášeno chráněným územím, dnes je řazeno do kategorie národní přírodní památky. Chráněno je 37 ha, samotný vrch je vysoký 475 m n. m. a je tvořen převážně zkamenělým korálovým útesem ze staroprvohorních devonských dob. Ve svém nitru ukrývá známé Koněpruské jeskyně, na povrchu vystavuje krasové jevy, např. závrty a v kamenech ukrývá četné zkameněliny.
Český les, Lipovka – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Lipovka, vyhlášená roku 1995 na 1,75 ha, se nalézá v Dyleňské hornatině v severní části Českého lesa nedaleko Brtné (okres Cheb), známé především svými kyselkami, měkkyní bažinnou v PR Mechové údolí a nověji též bioloukami a biopastvinami.
Český les, Mechové údolí – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Mechové údolí, vyhlášená v roce 1998 na ploše ani ne 7 ha, by se klidně mohla jmenovat Ztracené údolí. Tento název by byl neméně trefný a přesný, jako údolí Mechové. Ačkoliv se vnucuje dojem, že jméno bylo vybráno podle hojného výskytu mechorostů, skutečným původcem jména je nedaleký Mechový vrch (642 m n. m.).
Chebská pánev, Děvín – přírodní rezervace
Na dohled známé NPR Soos (okres Cheb) se nalézá zajímavé území, od roku 1990 chráněné jako přírodní rezervace Děvín o výměře 6,5 ha. Jedná se o zbytek přirozeného toku Lužního potoka, který na základě snah ochranářů unikl v osmdesátých letech 20. století melioracím, a přilehlý les s malým přechodovým rašeliništěm s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů.
Chebská pánev, Kamenný dvůr
Některá botanicky zajímavá místa se nalézají na těch nejnepravděpodobnějších místech. Málem přímo pod dálničním sjezdem na Kynšperk nad Ohří (okres Sokolov), obklopena silnicemi a pásem bolševníkové buřeně, se ukrývá zajímavá mokřina se svahovým prameništěm slatinného charakteru. Místo je známé překvapivým nálezem vzácné pěchavy slatinné (Sesleria uliginosa), kterou zde na úpatí Slavkovského lesa jaksi nikdo neočekával. Už nikoli překvapivě je zde obklopena dalšími zajímavými, především mokřadními druhy.
Chebská pánev, Odrava u Slapan
Významný přítok Ohře, říčka Odrava, pramení na německé straně Českého lesa jen kousek od hranic, Horní Falcí opisuje velký oblouk a za Waldsassenem se vrací zpět a vstupuje na území Čech. Zde se její tok rozlije do přehradního jezera Jesenice a nedlouho poté se vlévá do řeky Ohře. Avšak ještě než začíná vzdutí přehradní nádrže, protéká Odrava Slapany, kde je velký jez a nad ním soustava tůní a slepých ramen, z hlediska rostlinstva nikoli nezajímavá.
Chebská pánev, Pomezní rybník – přírodní rezervace
Přírodní rezervace Pomezní rybník byla vyhlášena v roce 1990, především k ochraně bohatého výskytu chráněného ďáblíku bahenního (Calla palustris). Nalézá se přímo na hranicích s německým Bavorskem, jen pár metrů od hraničního přechodu Pomezí nad Ohří (okres Cheb).
Chebská pánev, Soos – národní přírodní rezervace
Měli bychom si poctivě přiznat, že jakkoli jsou Čechy přeplněny kulturními skvosty prvořadého významu, skutečně významných památek přírodovědných, které by svým významem sahaly za místní, středoevropské hranice, máme poskrovnu. Jednou z nemnoha výjimek je národní přírodní rezervace Soos u Františkových Lázní, kde přinejmenším velikost a mocnost křemelinového štítu je ojedinělá v rámci celé Evropy. Rezervace zde byla vyhlášena teprve v roce 1964 na ploše 221 ha, když byla konečně rozeznána mimořádná hodnota tohoto území. Ačkoli se jedná především o místo pozoruhodné z hlediska geologického, ani živá příroda nezůstává stranou a z místního hlediska se jedná i z tohoto pohledu o území významu prvořadého.
Chebská pánev, Studna u Lužné – přírodní rezervace
Na západ od Františkových Lázní se nalézá soustava rybníků, mokřadů a podmáčených lesů, o níž je již delší dobu známo, že zde rostou i různé vzácné rostliny. K jejich ochraně – a též k ochraně vzácných druhů živočichů – byla vybrána nejzachovalejší část a v roce 1997 zde byla na ploše 24 ha zřízena přírodní rezervace, nazvaná právě podle jednoho z rybníků. Původním popudem k ochraně byl snad fytogeograficky významný nález šichy černé (Empetrum nigrum), časté spíše v horských oblastech. Teprve podrobný průzkum ukázal, že je území přírodní rezervace cennější, než se zprvu zdálo.
Chorvatsko, Šibenik, Srednjovjekovni samostanski mediteranski vrt Sv. Lovre
V historickém centru chorvatského města Šibenik, přibližně na polovině cesty od katedrály sv. Jakuba k pevnosti sv. Michala, se nachází kostel sv.Vavřince (sv. Lovre), severně od tohoto kostela leží obnovená klášterní zahrada.
Chorvatsko, Velebitski botanički vrt
Botanická zahrada v pohoří Velebit vznikla na základě iniciativy profesora Frana Kušana v roce 1967. Fran Kušan pracoval na Fakultě farmakologie a biochemie Záhřebské univerzity, na které se věnoval léčivým rostlinám. Snaha o založení horské botanické zahrady byla kladně přijata jak státními ochranářskými organizacemi, tak lesní správou. V roce 1966 bylo vymezeno území v údolí Modrič, ve kterém v roce 1967 vznikla vlastní botanická zahrada. Za dva roky byla vyhlášena jako chráněná kulturní památka a v roce 1971 se stala součástí rezervace Zavišan – Balinovac – Velika Kosa. Nyní je součástí Národního parku Severní Velebit.
Chvalšinské Předšumaví, Koubovský rybník – přírodní památka
Přírodní památka Koubovský rybník byla vyhlášena dne 18. 2. 1998. Lokalita leží v Jihočeském kraji, v okrese Prachatice, katastrální území Třešňový Újezdec, v blízkosti městyse Lhenice, a to ve vzdálenosti 1,5 km jihovýchodně od něj, na Vadkovském potoce, v nadmořské výšce od 530 do 536 metrů. Předmětem ochrany je rybník a přiléhající slatinná louka o celkové výměře 3,48 hektaru.
Chvalšinské Předšumaví, Střemily – louka jako z mládí
V jednom z dřívějších textů (Louka – přírodní stanoviště, nebo technická památka?) jsem nostalgicky vzpomínal na pestrobarevné květy na loukách mého dětství. Když dnes projíždím krajinou, ať už od jihu k severu, nebo od západu k východu, pohled na takové louky se mi ustavičně vyhýbá. Ještě tak občas vídám barevnou mozaiku v trávníku ve starém sadu za humny. Zřídka je druhově bohatou louku vidět v rezervaci, kde ochrana přírody financuje management, tedy údržbu – ale na takových místech je zřejmé, že už vůbec nejde o hospodářský výsledek, ale o prosté odstranění biomasy. Přitom někdejší louky nebyly primárně určeny pro oko, ale hospodářům šlo o seno, kterým posléze krmili dobytek.
Chvojenská plošina, Pětinoha – přírodní památka
Lesní rybníček Pětinoha se nachází asi 1,5 km jihovýchodně od středu Horního Jelení (okres Pardubice). Je chráněn od roku 1982. Důvodem ochrany je zachování rostlinných společenstev vázaných na rybník a jeho blízké okolí a rovněž výskyt hvězdoše podzimního (Callitriche hermaphroditica).