Syn.: Colletia spicata Humb. et Bonpl. ex Willd., Discaria pauciflora Hook. f., Rhamnus guayaquilensis Kunth, Scutia guayaquilensis (Kunth) Weberb., Scutia maritima Perkins, Scutia pauciflora (Hook. f.) Weberb., Scypharia guayaquilensis (Kunth) Miers, Scypharia pauciflora (Hook. f.) Miers
Čeleď: Rhamnaceae Juss. – řešetlákovité
Rozšíření: Druh severozápadního pobřeží Jižní Ameriky (Ekvádor a Peru) a Galapážského souostroví (ostrovy Española, Floreana, Isabela, Pinzón, San Cristóbal, Santa Cruz, Santa Fé a Santiago). V areálu se rozlišují dvě variety, kromě nominátní je to ještě Scutia spicata var. pauciflora, která byla popsána z Galapág.
Ekologie: Roste na pobřežních píscích a dunách, též na pobřežních lávových polích, v xerofilních křovinách s kaktusy a druhy rodů Acacia, Croton, Cordia, Ipomoea aj., může však stoupat i do vyšších poloh, v Peru údajně až do nadmořské výšky okolo 1600 m.
Popis: Trnitý keř, 50–300 cm vysoký, bohatě větvený. Větve jsou v průřezu okrouhlé, zelené, trny jsou 2,5–6 cm dlouhé. Listy jsou nepočetné, vyrůstají jednotlivě na bázi trnů, jsou jen krátce řapíkaté, eliptické až vejčité, zhruba 2,5 cm dlouhé, celokrajné, na vrcholu drobně hrotité, šedozelené. Květenství je axilární, květy jsou maličké, přisedlé nebo kratičce stopkaté, ve svazečcích zhruba po 6, jsou 5četné, okvětní lístky jsou šupinovité, nazelenalé. Plodem je obvejcovitá až skoro kulovitá černá peckovice.
Ohrožení a ochrana: Galapážská i kontinentální populace druhu je Červeným seznamem IUCN (2015) klasifikována z hlediska ohrožení jako méně dotčená (LC).
Využití: Trnité větve tohoto keře sloužily v severním Peru k magickému odhánění zlých duchů od domovních prahů. Zralé plody vyhledávají leguáni a ptáci.
Fotografovala Ljuba Procházková, dne 4. 10. 2015 (Ekvádor, Galapágy, Isabela).