Syn.: Sparganium ramosum Huds.
Česká jména: špargan (Zalužanský 1592), špargan větevnatý (Presl 1819, Opiz 1852), jehličák větevnatý (Sloboda 1852), zevar větevnatý (Čelakovský 1879), zevar vzpřímený (Polívka 1912, Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Typhaceae Juss. – orobincovité
Rozšíření: Eurasijský druh, vyskytuje se skoro v celé Evropě (kromě nejzazšího severu), v Malé Asii a na Kavkazu, zasahuje až na Sibiř a do Střední Asie. Objevuje se také v severozápadní Africe.
U nás jsou rozlišovány poddruhy: S. e. subsp. erectum (viz tyto fotografie), subsp. oocarpum, subsp. microcarpum, subsp. neglectum. Zejména odlišování subsp. microcarpum a subsp. neglectum je obtížné.
Ekologie: Roste roztroušeně na březích stojatých nebo pomalu tekoucích vod, v pásmu od nížin až do hor. Kvete od června do srpna.
Popis: Vytrvalá bylina, 30–150 cm vysoká, lodyha je přímá, nahoře větvená, listy přímé, vždy výrazně kýlnaté. Lata květů je rozvětvená, tvoří ji kulovité strbouly, spodní jsou ze samičích, horní z početnějších samčích květů. Plod ve tvaru palcátu je složen z nažek. Zevar vzpřímený je dosti variabilní druh, rozlišuje se řada poddruhů, určující je pro ně především tvar plodu.
Ohrožení a ochrana: Poddruhy S. erectum subsp. oocarpum a subsp. neglectum jsou zařazeny mezi nedostatečně prostudované taxony naší květeny (C4b).
Využití: Rostlina je poměrně dekorativní, bývá s oblibou pěstována u zahradních jezírek i větších vodních nádrží.
Poznámka: K rodu Sparganium je v současnosti řazeno 21 druhů (POWO 2022), vyskytují se především na severní polokouli, ale také ve východní Austrálii a na Novém Zélandu.
Fotografováno dne 15. 8. 2003 (Česko, Morava, řeka Dyje).