STRONGYLODON MACROBOTRYS A. Gray

Syn.: Strongylodon megaphyllus Merr., Strongylodon warburgii Perkins
Čeleď: Fabaceae – bobovité

Strongylodon macrobotrys

Rozšíření: Pochází z Filipín. Jako kuriózní popínavá rostlina se pěstuje i jinde v tropech.

Ekologie: V přírodě roste na světlinách nebo okrajích tropických deštných lesů v roklích a kolem potoků, v polostínu, nesnáší poklesy teplot pod 15 °C. Pěstování není jednoduché i proto, že se obtížně množí.

Strongylodon macrobotrys

Popis: Statná dřevnatá liána, může dorůst až do délky přes 20 m. Listy jsou střídavé, stálezelené, trojčetné, lístky jsou krátce řapíčkaté, vejčité, 7–13 cm dlouhé, celokrajné, na vrcholu zašpičatělé. Květenství tvoří až 3 m dlouhé převislé hrozny, které je složeno až ze 75 stopkatých, dosti velkých květů; kališní lístky jsou srostlé, uťaté, modré; koruna je velmi neobvykle modrozeleně zbarvená, pavéza je člunkovitá, křídla poměrně krátká, naopak člunek je prodloužený, hákovitě zakřivený; tyčinek je 10. Plody jsou v obrysu podlouhlé, asi 15 cm dlouhé, masité, nepukavé lusky, obsahují kolem 12 semen.

Poznámka: Zvláštní barva květů vzniká chemickou reakcí antokyanu malvinu a flavonoidu saponarinu, které jsou v rostlině obsaženy v poměru 1:9. V alkalickém prostředí epidermálních buněk květů dává tato kombinace charakteristickou modrozelenou barvu – malvin zodpovídá za modré, saponarin, který je v alkalickém prostředí žlutý, za zelené odstíny.

Strongylodon macrobotrys
Strongylodon macrobotrysStrongylodon macrobotrys
Strongylodon macrobotrys
Strongylodon macrobotrys
Strongylodon macrobotrys
Strongylodon macrobotrys

Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 13. 9. 2008; Jindřiška Vančurová, dne 9. 9. 2022 (Réunion, St-Philippe).