Syn.: Cestrum nervosum Mill., Ervatamia jasminoides (Kunth) Tsiang, Malouetia jasminoides (Kunth) A. DC., Rauvolfia laevigata Willd. ex Roem. et Schult., Tabernaemontana acapulcensis Miers, Tabernaemontana deamii Donn. Sm., Tabernaemontana dichotoma Sessé et Moc., nom. illeg., Tabernaemontana jasminoides Kunth, Tabernaemontana nereifolia Vahl, Tabernaemontana occidentalis Miers
Čeleď: Apocynaceae – toješťovité
Rozšíření: Neotropický druh s areálem sahajícím od jižního Mexika přes celou Střední Ameriku a Kolumbii až do severní Venezuely a Ekvádoru.
Ekologie: Roste ve vlhkých i suchých lesích, v křovinách, objevuje se na březích vodních toků, rovněž v sekundární vegetaci, v pásmu od pobřeží až do nadmořské výšky okolo 1100 m.
Popis: Keř až menší strom dorůstající výšky 2–8(–14) m, s větvemi lysými nebo olysalými. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, eliptické až obvejčité 5–16(–18) cm dlouhé a 2–6 cm široké, celokrajné, zašpičatělé, lysé. Květenství je chocholičnaté; listeny jsou vejčité, asi 2 mm dlouhé; kališní cípy jsou vejčité, 1,5-2 mm dlouhé, koruna je řepicovitá, bílá nebo i nažloutlá, korunní trubka 12–16 mm dlouhá, korunní cípy jsou úzce obvejčité, 18-20 mm dlouhé; prašníky až 2 mm dlouhé, z koruny zřetelně vyniklé, modrozeleně naběhlé. Plody jsou elipsoidní měchýřky, 3–6 cm dlouhé.
Využití: Rostlina je toxická, nalézá uplatnění v tradiční medicíně, latex je používán například jako prostředek k hojení bradavic a vředů.
Poznámka: V rámci rodu Tabernaemontana je v současnosti rozlišováno 123 druhů (POWO 2022), které pocházejí z tropů obou zemských polokoulí. Nezřídka bývají jednotlivé druhy zaměňovány, pro zde představovaný druh jsou velmi charakteristické z koruny téměř zcela vyniklé prašníky.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 22. 9. 2016 (Itálie, Sicílie, Palermo, Orto Botanico di Palermo).