Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Druh pochází ze Střední Ameriky a ze severu Jižní Ameriky, areál se táhne od jižního Mexika po Kolumbii a Venezuelu. Pěstuje se jako okrasná rostlina v mnoha tropických oblastech světa, místy i zplaňuje (např. v jihovýchodní Asii).
Ekologie: Roste v tropických střídavě vlhkých lesích, křovinách a na kávovníkových plantážích, na stanovištích vlhkých a zastíněných, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1150 m.
Popis: Vytrvalá, stálezelená bylina s krátkými oddenky, dorůstá výšky až 150 cm. Listy jsou mečovité, 60–150 cm dlouhé a až 2 cm široké, zašpičatělé. Květy vyrůstají na konci přímých a oblých stonků, které jsou kratší než listy, jednoduché nebo i chudě větvené; listeny toulce jsou bylinné; 3 vnější okvětní cípy jsou větší, až 3 cm dlouhé, 3 vnitřní menší, jen asi 2 cm dlouhé, všechny jsou žluté s bronzově hnědými skvrnkami u báze. Čnělka ve středu květu je žlutá, plochá, trojdílně rozeklaná, s nenápadnými bliznami. Plodem je obvejcovitá tobolka, 1,5–3 cm dlouhá.
Po odkvětu se na stonku vyvine dceřiná rostlinka a od ní povyroste další část stonku s dalším květenstvím. Postupně se pak prodlužující stonek vahou dceřiných rostlinek skloní k zemi a nové exempláře zakoření nedaleko mateřské rostliny.
Záměny: Rod Trimezia je velmi blízce příbuzný rodům Cypella, Cipura a především Neomarica. Trimezia má – na rozdíl od plochých stonků druhů rodu Neomarica – oblé stonky.
Zde představovaný druh bývá zaměňován s druhem Trimezia martinicensis, který se odlišuje barvou i stavbou květů: na bázi vnějších okvětních lístů má T. martinicensis souvislou hnědou kresbu, jeho vnitřní okvětí cípy jsou víceméně vzpřímené, do středu květu stažené, nikoli ven odstálé.
Využití: Jako okrasná rostlina se pěstuje v zahradách a parcích tropických a subtropických zemí, jako kontejnerová rostlina i v mírném pásmu.
Poznámka: Celý rod zahrnuje asi 27 druhů vyskytujících se v Jižní a Střední Americe, včetně karibských ostrovů.
Fotografováno dne 26. 3. 2011 (Vietnam, Hoi An).