Syn.: Vinca balcanica Pénzes
Čeleď: Apocynaceae – toješťovité
Rozšíření: Vyskytuje se v centrální části Balkánského poloostrova – od Albánie přes Severní Makedonii po severozápadní Bulharsko. Částí literatury je uváděn také z jihu Itálie (Campania).
Ekologie: Roste v lesních lemech, v křovinaté vegetaci, na březích vodních toků. Kvete od dubna do června.
Popis: Vytrvalá bylina s lodyhou poléhavou až vystoupavou, i v zimě vytrvávající. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, kopinaté až vejčité, 12–35 mm dlouhé a 5–20 mm široké, na bázi zaokrouhlené, po okraji s brvitými chlupy až 1 mm dlouhými. Květonosná lodyha je 9–12 cm dlouhá, květní stopky jsou kratší nebo i delší než listy; kališní cípy jsou šídlovité, 4–8 mm dlouhé, po okraji brvité, koruna je řepicovitá, dosahuje v průměru 25–35 mm, je modrá, korunní cípy jsou zešikma uťaté. Plody jsou měchýřky.
Záměny: Na rozdíl od nominátního poddruhu má Vinca major subsp. balcanica menší listy, květonosná lodyha je také kratší.
U nás běžný barvínek menší (Vinca minor) má kališní cípy zřetelně kratší, spíš úzce vejčité, navíc nebrvité, lysé.
Fotografováno dne 1. 6. 2023 (Česko, Čechy, Dendrologická zahrada Průhonice).