Vyhlášení výsledků výtvarné soutěže Malujeme s Botany 2012

Dne 2. června 2012 byla v Průhonicích slavnostně zakončena dětská výtvarná soutěž Malujeme s Botany. Celkově se soutěže zúčastnilo 136 dětí, a to ve věku od 3 do 15 let, z nichž předškoláků (do začátku školní docházky) bylo 43, 39 dětí patřilo do kategorie mladších žáků (do 10 let) a 54 ke starším žákům (do 15 let). Děti pocházely z Prahy, Brna, Blanska, Olomouce, Nejdku, Domažlic, Prachatic a mnoha dalších míst naší vlasti.
Jsme velmi rádi, že soutěž měla tak velký ohlas! Všem dětem děkujeme!
Vyhlašování výsledků
Letošní vyhlašování výsledků mělo obzvláště slavnostní atmosféru – konalo se totiž přímo v krásném Rytířském sále průhonického zámku.
A teď už si dovolujeme představit výsledky letošní soutěže v jednotlivých věkových kategoriích:
V kategorii předškoláků zvítězil Matěj Marian, na 2. místě skončila Káťa Nepevná, třetí stupínek medailistů patří Vojtovi Vítkovi.
Vyhlašování výsledků
V kategorii mladších žáků udělila porota 1. místo Klárce Zahradníkové, 2. místo patří Adélce Bolváriové, 3. místo si z Průhonic odvezl Martin Sedláček.
Vyhlašování výsledků
U nejstarších dětí v kategorii starších žáků porotu přesvědčila o svých kvalitách nejlépe Radka Janků, která v této kategorii zvítězila. Druhé místo patří dívence Tran Ngoc Yen, třetí je Filip Šenkeřík.
Vyhlašování výsledků
Všem medailistům srdečně gratulujeme! Ale vážíme si snahy všech dětí, které se naší soutěže zúčastnily! Je perfektní, že všichni z vás při této soutěži dokonale poznali tak krásnou rostlinu, jako je koukol polní. Dokonce si tuto rostlinku děti mohly přímo na zámku prohlédnout živou.
Vyhlašování výsledků
Po vyhlášení výsledků soutěže Malujeme s Botany následovala v botanické zahradě Chotobuz další dětská ilustrátorská soutěž Velké malování v zahradě.
Při společné cestě všech soutěžících ze zámku do zahrady v Chotobuzi změřily ještě děti své znalosti z botaniky při vědomostní soutěži. Rozdělily se na skupinky podle svého věku, a pak za každou odpověď dostaly určitou část obrázku. Ovšem jen skupiny, které odpověděly na všechny otázky správně, z těchto obrázkových střípků nakonec mohly složit krásný obrázek koukolu polního. Musíme děti pochválit, většině skupin se složit koukol skutečně zdárně podařilo!
Vyhlašování výsledků
Vyhlašování výsledků
A pojďte si vyzkoušet odpovědět alespoň na dvě otázky i vy – vybírejte vždy ze tří možností, samozřejmě také podle svého věku:

______________________________

Dub je strom, který byl v dějinách lidstva uctíván snad nejvíce ze všech dřevin. Je symbolem síly, mohutnosti a dlouhověkosti. U různých národů byl často prohlašován za posvátný. Například Řekové jej zasvětili Apollónovi – bohu Slunce, vědy a umění. Slované zasvěcovali nejmohutnější duby hlavnímu pohanskému bohu Perunovi – bohu hromu a blesku. Dub byl často spojován s hrdinstvím. Věnec z dubových větviček a listů byl ve starém Římě vyznamenáním, které bylo udělováno jen za zvlášť odvážné činy.

Předškoláci: Vědci zjistili, že před pěti tisíci lety se z plodů dubu pekl chléb. Víte, jaký plod má dub? Vyberte jednu z možností.
A. oříšek
B. žalud
C. bukvice

Mladší žáci: Kde se v České republice můžete setkat s dubovými lesy?
A. většinou na horách těsně pod hranicí lesa (např. v Jeseníkách, v Krkonoších)
B. v teplých a suchých oblastech nížin nebo v okolí velkých řek
C. dub u nás lesy netvoří, jednotlivé stromy rostou v nejteplejších oblastech na skalách

Starší žáci: Stojíte u dubu červeného, který je sice v České republice často vysazován v lesích i parcích, pochází však ze Severní Ameriky. Až budete pokračovat dál po cestě podél rybníka, budete po pravé straně míjet jeden z našich původních dubu. Víte, které duby jsou vlastně v České republice původní? Vyberte jednu z nabízených možností.
A. dub letní, dub korkový, dub nažloutlý
B. dub letní, dub zimní, dub šipák
C. dub šipák, dub cer, dub uherský

______________________________

Naše poslední zastavení před vstupem na experimentální zahradu na Chotobuzi je pod stromem, který u nás přirozeně neroste, ale je běžně vysazován v parcích. Původně rostl v jižní části Balkánského poloostrova – v severním Řecku, v Albánii a Bulharsku. Je důležitým medonosným stromem, jeho nektar je bohatý na cukry. Listy, kůra a slupky plodů obsahují barvivo, kterým se barvily látky.

Předškoláci: Víte, co je plodem tohoto stromu? Napovíme vám, že se na podzim sbírají a vyrábíte si z nich zvířátka.
A. žaludy
B. kaštany
C. bukvice

Mladší žáci: Jak se tento strom jmenuje? Lidově se mu říká kaštan. Pravý kaštanovník vypadá ale trochu jinak, můžete si ho prohlédnout v experimentální zahradě.
A. kaštan kravský
B. jírovec maďal
C. kaštanovník nepravý

Starší žáci: Listy tohoto stromu jsou často napadány drobným motýlkem. Jeho housenky parazitují v listech a ty potom předčasně usychají. Víte, jak se tento motýlek jmenuje?
A. bekyně
B. klíněnka
C. mšice
_____________________________________

Jakpak se vám podařilo odpovědět? Děti to zvládaly skvěle!
Vyhlašování výsledků
Fotografovali Věra Svobodová a Ladislav Kovář.

Akci organizují a podporují:

PS
BOTANY.cz
Botanický ústav
ÚEB
MŽP