Walafridus Strabus (Walahfrid Strabo, Walahfrid von Reichenau, Strabus von Fulda, Walafridus Strabo Fuldensis) se narodil asi v roce 808 v německém Švábsku, zemřel dne 18. srpna 849. Řeholník, autor didaktické básně o zahradnické činnosti a léčivých účincích rostlin.
Walahfrid Strabo byl středověkým benediktinským mnichem. Studoval ve Fuldě u teologa a pozdějšího mohučského arcibiskupa Hrabana Maura (Hrabanus Maurus). V roce 829 Walahfrid zavítal na karolínský dvůr a působil zde jako vychovatel budoucího krále Karla II. Holého (823–877), syna krále Ludvíka I. Pobožného. Později se stal učitelem klášterní školy v Reichenau u Bodamského jezera a od roku 838 (nebo 842) byl představeným zdejšího benediktinského opatství. To bylo založeno už v roce 724 a záhy vyniklo jako významné kulturní centrum celého jižního Německa.
Z hlediska botanického je Walahfrid Strabo pozoruhodný jako autor knihy Hortulus (Liber de cultura hortorum), kterou napsal v roce 827. Tento spis – jedná se vlastně o didaktickou báseň – pojednává v hexametrech o zahradnické činnosti a o léčivých účincích 23 bylin, které pravděpodobně byly pěstovány v reichenauské klášterní zahradě. Z uvedených rostlin jmenujme například šalvěj (Salvia officinalis), routu (Ruta graveolens), pelyněk (Artemisia abrotanum i Artemisia absinthium), mák (Papaver somniferum), fenykl (Foeniculum vulgare), tykev (Cucurbita lagenaria), libeček (Levisticum officinale), lilii (Lilium candidum), mátu (Mentha sp.), celer (Apium graveolens), řepík (Agrimonia eupatoria) aj. Dílo bylo ve své době velmi populární, navazovaly pak na ně ještě další podobné básnické práce, např. v 11. století Macer Floridus (De viribus herbarum).
Hortulus vyšel ještě dokonce i tiskem, v roce 1510 tuto středověkou knihu vytiskli ve Vídni. Walahfridovo zahradnické pojednání je skvělým dokladem o intenzivním vztahu středověkých klášterů k pěstování rostlin a léčitelství. Je předchůdcem Hildegardy z Bingenu.
Kromě tohoto díla je Walafridus Strabus autorem i řady dalších knih, například proslulého teologického spisu Glossa ordinaria.
