Česká jména: zázvor (Presl 1846), zázvorovník (Mareček 2001)
Čeleď: Zingiberaceae Lindl. – zázvorovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Asie, vyskytuje se v jižním Thajsku a v kontinentální části Malajsie. Bývá pěstován v tropických oblastech světa jako okrasná rostlina, může zde i zplaňovat, bývá uváděn z Indonésie, Andamanských ostrovů, ze Střední Ameriky i ze severozápadu Jižní Ameriky, ale rovněž z východní Brazílie či severovýchodní Austrálie a Havajských ostrovů.
Ekologie: Roste v tropických stálezelených lesích, často na březích vodních toků, bývá vysazován v zahradách tropických oblastí, šíří se podél cest a v blízkosti lidských sídel, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1000 m.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem dosahující výšky 200–450 cm. Zdánlivá lodyha je přímá, listy jsou kopinaté, 30–50 cm dlouhé a 6–10 cm široké, špičaté, lysé nebo na rubu řídce chlupaté. Květenstvím je válcovitý klas až 30 cm dlouhý, na vrcholu zaokrouhlený, s 95–175 květy, který vyrůstá na vrcholu krátkého stvolu; listeny jsou velmi nápadné, vejčité, na vrcholu zaokrouhlené, v průběhu kvetení se jejich barva mění od žluté přes oranžovou až po červenou; květy jsou oboupohlavné, z listenů vyniklé, kalich je trubkovitý, až 45 mm dlouhý, bělavý až nažloutlý, koruna je 3četná, korunní lístky jsou temně nachové se žlutými skvrnkami, vykvétají postupně a vydrží jen několik hodin; fertilní tyčinka je jediná. Plodem je tobolka.
Využití: Jako rostlina značně dekorativní bývá tento druh zázvoru vysazován v tropických zahradách, v jihovýchodní Asii je však používán i v tradiční medicíně.
Poznámka: V rodu Zingiber je v současnosti akceptováno 196 druhů, které pocházejí z jihovýchodní Asie, některé z nich se však rozšířily i do dalších tropických oblastí světa.
Fotografováno dne 8. 4. 2019 (Ekvádor, provincie Pichincha, Mindo).