ANTHURIUM WATERMALIENSE L. H. Bailey et Nash – toulitka

Česká jména: chvostokvět (Polívka 1902), anturium, toulitka (Mareček 1994)
Čeleď: Araceae Juss. – árónovité

Anthurium watermaliense

Rozšíření: Roste ve Střední a Jižní Americe, areál zahrnuje Kostariku, Panamu a Kolumbii. Druh je morfologicky i ekologicky dosti variabilní a není vyloučeno, že se pod tímto jménem skrývají také dosud nepopsané taxony.

Ekologie: Většina lokalit leží v podhorských deštných nebo mlžných lesích v nadmořské výšce 750–2300 m, některé populace jsou ale známy i z nížinných lesů poblíž mořského pobřeží.

Anthurium watermaliense

Popis: Většinou terestrická, jen výjimečně epifytická vytrvalá bylina, obvykle s listy přízemními, někdy vyvinut až 20 cm dlouhý stonek. Listy mají 12–88 cm dlouhý, oblý nebo žlábkovitý řapík a v obrysu vejčitě trojúhelníkovitou, na bázi střelovitou čepel, 16–67 cm dlouhou a 12–51 cm širokou, na vrcholu dlouze zašpičatělou, laloky na bázi čepele jsou 14–26 cm dlouhé, bazální výkroj je podkovovitý. Stvol je kratší než listy, 12–53 cm dlouhý; toulec je nazpět zahnutý, kopinatý nebo úzce trojúhelníkovitý, 5–16 cm dlouhý a 1,5–7,5 cm široký, obvykle tmavě červenofialový, někdy zelený, na bázi uťatý nebo zaokrouhlený, na vrcholu dlouze zašpičatělý; palice je 4–15,5 cm dlouhá, bílá, zelenavá, žlutavá nebo nachová; jednotlivé oboupohlavné květy jsou spirálně uspořádané, kosníkovité, se 4 zelenými tepaly 1,5–3,4 cm dlouhými; tyčinky jsou 4; semeník je dvoupouzdrý. Plody jsou žlutooranžové nebo oranžové bobule.

Poznámka: Velmi početný a komplikovaný rod, nejpočetnější mezi áronovitými, rozšířený v 1139 druzích (POWO 2022) v tropech Střední a Jižní Ameriky, zejména ve vlhkých lesích; řada druhů roste epifyticky. Jen v oblasti Monteverde-Santa Elena je jich známo několik desítek druhů. Tento je snadno rozeznatelný díky jednoduchým střelovitým listům a tmavému úzkému toulci.

Anthurium watermaliense
Anthurium watermaliense

Fotografovala Věra Svobodová, dne 6. 4. 2017 (Kostarika, Santa Elena).