Syn.: Arabis thaliana L., Conringia thaliana (L.) Rchb., Crucifera thaliana (L.) E. H. L. Krause, Hesperis thaliana (L.) Kuntze, Pilosella thaliana (L.) Kostel., Sisymbrium thalianum (L.) J. Gay et Monn., Stenophragma thalianum (L.) Čelak.
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření: Areál druhu je velký, je rozšířen skoro v celé Evropě – s výjimkou severní Skandinávie a nejsevernějších oblastí evropské části Ruska. Vyskytuje se též na Kanárských ostrovech, při pobřeží Malé Asie, na Kavkaze, v jihovýchodní části Střední Asie, v severní a východní Africe. Sekundárně také na Azorských ostrovech, v jižní Africe, střední Číně, Japonsku, Severní Americe, Austrálii.
V Česku je hojný, v horských oblastech se však vyskytuje jen vzácně.
Ekologie: Roste na polích, úhorech i rumištích, při okrajích cest, na železničních nádražích, na skalnatých a kamenitých svazích a náspech, v pásmu od nížin až do hor. Kvete od dubna do května, později i od srpna do října.
Popis: Jednoletá nebo ozimá bylina, 5–30 cm vysoká, lodyhy jsou přímé, často větvené, lysé, modravě ojíněné, přízemní listy vyrůstají v růžici, jsou obkopinaté až kopisťovité, 1–3 cm dlouhé, lodyžní listy jsou úzce eliptické, zúženou bází přisedlé. Květy jsou bílé, korunní lístky 2–4 mm dlouhé, na bázi bledě žluté. Plodem je šikmo odstálá až rozložitá šešule, 8–18 mm dlouhá.
Poznámka: Huseníček se používá v genetice jako modelový organismus – je nenáročný, život jedné generace je krátký. V roce 2000 se stal první rostlinou, jejíž genom byl kompletně nasekvenován.
Druhové jméno odkazuje na německého botanika J. Thalla.
Fotografoval Jindřich Houska, dne 25. 4. 2006 (Česko, Praha, Divoká Šárka).