Severně od Litoměřic, na levé straně údolí Pokratického potoka, se zvedá strmá opuková stráň, která hostí řadu vzácných a významných druhů rostlin. Území o rozloze 3,3 ha slouží k ochraně reprezentativní ukázky společenstev tzv. bílých strání, které vznikly na erozních svazích a těžkých půdách a jsou tvořeny teplomilnými trávníky a lemovými společenstvy keřů s přechodem k lesním společenstvům.
Bílé stráně

Bílé stráně

Na NPP Bílé stráně se můžeme obdivovat řadě chráněných rostlin. Roste tu plamének přímý (Clematis recta), čarovně vonící třemdava bílá (Dictamnus albus), hořec křížatý (Gentiana cruciata), výslunné stráně vyhledávájící koulenka prodloužená (Globularia bisnagarica), kriticky ohrožený hrachor panonský chlumní (Lathyrus pannonicus subsp. collinus), len tenkolistý (Linum tenuifolium), len žlutý (Linum flavum), silně ohrožená čičorka pochvatá (Coronilla vaginalis), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), drobná lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), hvězdnice chlumní (Aster amellus), hvězdnice zlatovlásek (Galatella linosyris) a ve stínu lesa i medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), sasanka lesní (Anemone sylvestris), silně ohrožený zvonek boloňský (Campanula bononiensis) či skvostná lilie zlatohlávek (Lilium martagon).
Bílé stráně

Bílé stráně

Ovšem to, co si zde vychutnáte nejvíce, je ta neuvěřitelná početnost i druhová rozmanitost zdejších orchidejí. V louce svítí bílé květy vemeníku dvoulistého (Platanthera bifolia) a zvláště v horní části území je hojně zastoupena pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) i pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora). Dále tu roste vemeník zelenavý (Platanthera chlorantha), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), kruštík růžkatý (Epipactis muelleri), vstavač nachový (Orchis purpurea) a zřídka kvetoucí vstavač vojenský (Orchis militaris). Pozorný pozorovatel nezůstane ochuzen ani o krásu střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus). Nicméně tou pravou třešničkou na dortu je bezpochyby na první pohled nenápadný tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera). Musím se přiznat, že mě překvapilo, jak těžké je jej poprvé objevit, i když v knihách působí fotografie tořiče vždy naprosto nepřehlédnutelně. Zajímavé, ale nenápadné květy se v trávě výborně maskují, ale když se vám podaří nějaký objevit, máte vyhráno. Najednou procitnete a nemůžete se vynadívat desítkám úžasně důmyslně stavěných květů, které svým tvarem lákají opylující hmyz.
V současnosti není území hospodářsky využíváno. Provádějí se zde pouze zásahy k potlačení expanze jasanu a prořeďují se houstnoucí porosty borovice lesní.
Tořič hmyzonosnýStřevíčník pantofliček
Fotografováno ve dnech 16. 6. 2006 a 26. 5. 2007.