Syn.: Banksia abyssinica Bruce ex Steud., Brayera anthelminthica Kunth
Čeleď: Rosaceae – růžovité
Rozšíření: Areál se táhne východní Afrikou od pohraničních oblastí Súdánu a Eritrey až do východního a jihovýchodního Konga, Zambie a Malawi. Z Indie se uvádějí výsadby.
Ekologie: Roste převážně jako součást afromontánních stálezelených nebo poloopadavých lesů, řidčeji jej lze nalézt i na okrajích horských deštných lesů. Optimálně roste v územích s ročním úhrnem srážek 1000–1500 mm. Lokality leží v nadmořské výšce od 1900 do 3600 m.
Popis: Zpravidla dvoudomý opadavý strom až 18 m vysoký; koruna je kulovitá až deštníkovitá; borka je rozbrázděná, červenohnědá až hnědá; letorosty jsou nazpět chlupaté, později olysávají. Listy jsou střídavé, přetrhovaně lichozpeřené, až 40 cm dlouhé; řapík je 12–15 cm dlouhý; čepel tvoří 5–7(–8) jařem; lístky jsou téměř přisedlé, podlouhlé, 12–15 cm dlouhé a 3,5–5,5 cm dlouhé, na bázi zaokrouhlené až šikmo srdčité, na okraji drobně pilovité, zašpičatělé, na líci olysalé, na rubu většinou hustě stříbřitě chlupaté; lístky jsou na vřeteni občas prostřídány drobnými polokruhovitými úkrojky; palisty jsou blanité, načervenalé, přirůstají k řapíku. Květenství je koncová, často převislá lata 30–60 cm dlouhá; květy jsou podepřené 2 listeny, 5četné, zpravidla jednopohlavné, ale na některých jedincích mohou být přítomny i oboupohlavné; samčí květy jsou menší, oranžové až bělavé, mají asi 1,5 mm dlouhé lístky kalíšku a jejich vnější kališní lístky jsou 1–1,5 mm dlouhé, zatímco vnitřní jsou 4–6 mm dlouhé, koruna je asi 1,5 mm dlouhá, někdy chybí, tyčinek je (8–)10–15(–20), gyneceum je zakrnělé; samičí a oboupohlavné květy jsou červené, lístky kalíšku jsou asi 1 mm dlouhé, vnější kališní lístky jsou až 7 mm dlouhé, vnitřní jsou menší, koruna chybí, v samičích květech andreceum není vyvinuto, gyneceum tvoří nejčastěji 2 plodolisty, semeník je spodní. Plody jsou nažky uzavřené v češuli, často se vyvíjí pouze jediná.
Využití: Sušená samičí květenství jsou v lidovém léčitelství používána jako vysoce účinný prostředek při problémech se střevními parazity, zejména s tasemnicemi. Dřevo má využití v řezbářství, nábytkářství, vyrábí se z něj i dřevěné uhlí; není odolné vůči termitům.
Poznámka: Rod Hagenia je monotypický, v rámci čeledi růžovitých je evolučně nejbližší rovněž monotypickému rodu Leucosidea, který se vyskytuje v horách nejjižnější části afrického kontinentu. Oba rody jsou dále odvozené od předků řepíků (Agrimonia) a tvoří sesterskou skupinu s krvavci (Sanguisorba) a jejich dřevnatými makaronéskými deriváty (Marcetella, Bencomia a Dendriopoterium).
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 28., 29. 10., 6. a 8. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mts., Sankober a Geech; Lalibela, masiv Abuna Yosef, Wedebiye a Tadios Amba).