Syn.: Monochaetum carazoi Cogn.
Čeleď: Melastomataceae Juss. – odulovité
Rozšíření: Vyskytuje se ostrůvkovitě na malém území v západní a střední části Kostariky.
Ekologie: Stanovištěm jsou mlžné lesy a jejich okraje, okraje cest i nezapojená vegetace na okrajích sopečných kráterů a na lávových polích; roste v nadmořské výšce (800–)2200–3300 m.
Popis: Stálezelený keřík nebo keř vysoký 1–3 m, s křivolakými větvičkami; letorosty jsou hranaté, krátce přitiskle chlupaté. Listy jsou vstřícné, přisedlé, vejčité, eliptické až obvejčité, 0,5–3 cm dlouhé a 0,2–1,4 cm široké, na líci lysé nebo v apikální části s krátkými, tuhými brvami, na rubu zejména podél žilnatiny brvité, na bázi zaokrouhlené nebo klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé nebo špičaté, s 3–5 páry obloukovitých, souběžných postranních žilek. Květy jsou 4četné, tvoří vidlany; češule je úzce zvonkovitá, 5–9 mm dlouhá, přitiskle chlupatá a s roztroušenými žlázkami; kališní cípy jsou téměř tak dlouhé jako češule, trojúhelníkovité, 5–9 mm dlouhé, červené, na vrcholu dlouze zašpičatělé; korunní lístky jsou volné, obvejčité, 14–22 mm dlouhé, sytě růžové; 4 delší tyčinky mají prašníky dlouhé 7–10 mm, růžové, u 4 kratších jsou 4–6 mm dlouhé, žluté; čnělka je 6–12 mm dlouhá, hákovitá. Plodem je 4pouzdrá tobolka.
Poznámka: Monochaetum vulcanicum je typickým druhem sopečných kuželů, kde jsou jeho typickým stanovištěm nezapojená sukcesní stádia na okrajích lávových nebo popelových polí. Od velmi podobného druhu Monochaetum amabile se odlišuje vícekvětým květenstvím a úzkými, na vrcholu dlouze zašpičatělými kališními cípy.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 2. 3. 2009 (Kostarika, NP Volcán Irazú).