Syn.: Imperatoria palustris Besser, Ostericum palustre (Besser) Besser, Angelica pratensis Bieb. ex Fischer, Ostericum pratense (Bieb. ex Fischer) Hoffm. – děhel bahenní
Čeleď: Apiaceae – miříkovité
Rozšíření: Evropsko-západosibiřský druh, jehož areál zasahuje kontinentální oblasti mírného pásma Evropy a západní Sibiře přibližně mezi 40. a 50. stupněm severní šířky, souvislý výskyt začíná na východě Polska a pokračuje přes Bělorusko, Ukrajinu a Rusko až do západní Sibiře, východní hranici představuje izolovaná arela v oblasti jižního povodí Jeniseje, v asijské části areálu leží jižní hranice v Kazachstánu. Nejsevernější výskyt v Evropě představuje arela na pobřeží Lotyšska a Estonska, na jihu pak izolovaná arela v Černé Hoře a Srbsku. Vzácně se vyskytuje v Moldavsku, severovýchodním Maďarsku a Rumunsku, kde proniká i do území uvnitř Karpatského oblouku, západní hranice dosahuje nesouvislým výskytem v Německu.
Také v ČR se matizna vyskytovala izolovaně, doložena byla na pouhých sedmi lokalitách: v Čechách jen ve středním Polabí u Všetat, na Moravě v Hornomoravském úvalu (Černovír – nejbohatší populace; Čelčice; Hrdibořice – poslední doložený výskyt v ČR na začátku 90. let 20. stol.) a Dolnomoravském úvalu (Čejč, Vacenovice, Vracov). Recentně se v ČR matizna vyskytuje na dvou lokalitách – díky záchrannému programu byla obnovena vymírající populace na slatinách u Hrdibořic a provedena reintrodukce na Černovírské slatiniště u Olomouce, v obou případech výsevy semen a výsadbou napěstovaných rostlin pocházejících z Hrdibořické lokality. Na Slovensku se matizna v minulosti prokazatelně vyskytovala pouze v oblasti Záhorské nížiny u Plaveckého Štvrtku a u obce Vysoká pri Morave. Donedávna zde byl druh považován za vyhynulý, v roce 2000 byl jeho výskyt nečekaně znovu potvrzen.
Ekologie: Roste na vlhkých, často slatinných loukách, v příkopech a na březích potoků. Půdy vyhledává neutrální až slabě alkalické, bohaté na živiny, s vysokým obsahem organických látek, v ČR a SR slatiny, na východě Evropy i černozemě. Vyžaduje trvale vysokou hladinu spodní vody, nesnáší však dlouhodobější zaplavení. U nás pouze v planárním stupni termofytika, v jižní části svého areálu vystupuje i do horských poloh.
Popis: Monokarpická, dvou- až tříletá bylina s poměrně krátkým kořenovým systémem a nevýraznou kořenovou hlavou, báze stonku tmavě nachová, v prvním roce vytváří přízemní listovou růžici se 7–11 listy. Lodyha jedna (u tříletých rostlin výjimečně 6–10), přímá, řídce větvená, (40–)75–145(–195) cm vysoká, zelená, ostře rýhovaná, na žebrech hustě porostlá krátkými trichomy, s velkou centrální dutinou. Listy přízemní růžice v době květu většinou zaschlé, lodyžní listy nečetné, střídavé, dolní 2–3(–4)krát zpeřené, v obrysu široce trojúhelníkovité, dlouhé až 60 cm, lístečky trojúhelníkovitě vejčité (až kopinaté) 2,5–11 cm dlouhé a 1,5–8 cm široké, hrubě vroubkovaně pilovité, zašpičatělé, koncové při bázi slabě srdčité, postranní s asymetrickou bází, řapíčkaté, jen nejvyšší pár přisedlý, světle zelené, na líci lysé a mírně lesklé. Listy s dlouhým, ostře kýlnatým řapíkem přisedají k lodyze mohutnou, prodlouženě trojúhelníkovitou pochvou, směrem vzhůru se zmenšují a přecházejí v listeny. Charakteristické je zalomení vřetene v místech přisedání jařem a postavení čepelí lístečků mimo jednu rovinu. Květenství tvoří složené okolíky, stopky okolíků ostře žebernaté, okolíčků v okolíku 5–30, květů v okolíčku 10–45, kališní lístky zřetelné, trojúhelníkovité, zelené, korunní lístky bílé, cca 1,7 mm dlouhé, kvete od poloviny července do poloviny září. Plodem je světle hnědá dvounažka elipsoidního tvaru, na průřezu trojboká, na okrajích se širokými křídly, se třemi nízkými hřbetními žebry.
Využití: V minulosti byla používána jako léčivá rostlina při hysteriích a při ženských potížích.
Ohrožení a ochrana: Matizna bahenní se v ČR ocitla na pokraji zániku v důsledku změn a destrukcí vhodných biotopů (narušení vodního režimu, rozorávání slatinných luk, sukcesní změny, chemizace). Z hlediska ohrožení je matizna bahenní hodnocena jako kriticky ohrožený druh naší květeny (C1t), ve stejné kategorii je chráněna i zákonem (§1). Také Slovensku je zařazena mezi druhy kriticky ohrožené (CR), i zde je chráněna zákonem (§). V soustavě Natura 2000 je zahrnuta mezi druhy v příloze II. směrnice 92/43/EHS o stanovištích a v Bernské úmluvě v příloze I. mezi přísně chráněné druhy rostlin. Územní ochrana je zajištěna v NPP Hrdibořické rybníky, které byly také navrženy jako evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000, stejně tak i slovenská lokalita „Devínske jazero.“
Fotografováno dne 2. 8. 2006 (Česko, Morava, Hornomoravský úval, NPP Hrdibořické rybníky).