Syn.: Chrysanthemum oppositifolium Brot., Leucanthemum oppositifolium Samp.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Phalacrocarpum oppositifolium
Rozšíření: Endemit Pyrenejského poloostrova, vyskytuje se v severozápadní části Španělska a na severu Portugalska. V areálu se rozlišují dva poddruhy.
Ekologie: Roste na horských kamenitých a skalnatých svazích, na skalních teráskách a ve skalních štěrbinách, obvykle na žule, společně například s druhy Erica australis, Genista tridentata, Halimium umbellatum aj., v nadmořské výšce zhruba od 600 až do 1900 m. Kvete od dubna do června.
Phalacrocarpum oppositifolium
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatou bází, celá šedavě plstnatá. Lodyha je vystoupavá, jednoduchá nebo hned od báze větvená. Listy jsou vstřícné, v obrysu obvejčité, peřenodílné, peřenosečné nebo až 2krát peřenosečné, úkrojky jsou čárkovité až kopinaté. Úbory jsou jednotlivé, jejich stopky jsou až 20 cm dlouhé, dosahují v průměru 25–55 mm; zákrovní listeny jsou seřazeny ve 3 řadách, jsou kopinaté, chlupaté; jazykovité květy jsou samičí, liguly jsou bílé, trubkovité květy jsou žluté, okrajové jsou oboupohlavné, fertilní, centrální květy terče jsou sterilní. Plodem je nažka.
Poznámka: K rodu Phalacrocarpum jsou v současnosti započítávány tři druhy, všechny se vyskytují výhradně na Pyrenejském poloostrově.
Phalacrocarpum oppositifolium
Phalacrocarpum oppositifolium
Phalacrocarpum oppositifolium
Phalacrocarpum oppositifolium
Phalacrocarpum oppositifolium
Phalacrocarpum oppositifolium
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 28. a 29. 4. 2017 (Portugalsko, Serra da Estrela, masiv hory Torre a Rota dos Poios Brancos).