Plamének přímý (Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité) je na území Hlavního města Prahy vzácným až roztroušeným druhem. Údaje o jeho výskytu pocházejí prakticky výhradně z již vyhlášených chráněných území. Konkrétně byl zjištěn na Babě (odtud jej uvádí už W. A. Gerle na začátku 19. století a znám je i recentními nálezy), dále v Dolní Šárce (části Duchoňská a Šatovka), v Chuchelském háji (zaznamenán opakovaně počínaje L. Čelakovským v roce 1870 v „Chuchli“ až po současnost), v přírodní rezervaci Klapice, dále je znám z chráněných území Nad mlýnem, Opatřilka-Červený lom, Pod školou, Podhoří, Prokopské údolí (hojně v teplomilné doubravě na hranách Dalejského háje – Hřebínek, Nad průhybem, Pod hájovnou, Telecí vrch, Jahodový vrch, Novoveská rokle, Zimní louka), aktuální nálezy pocházejí ještě z Radotínského údolí, Slavičího údolí, Šancí, Vizerky a ze Zámků. Historicky je znám z chráněných území Milíčovský les a rybníky (v letech 1971 až 1972 byl pozorován na hrázi rybníka Vrah a v křovinách a na okraji pole jihovýchodně tohoto rybníka, později ale nebyl již nikým nepotvrzen). Další historické nálezy pocházejí z Bohnického údolí, kde byl naposledy zaznamenán na konci 70. let 20. století. V přírodní památce Jenerálka uvádí plamének přímý naposledy L. Čelakovský v roce 1870. Jeho afinita k vápenitým substrátům se projevuje v jeho častějším výskytu v Českém krasu a blízkém okolí – zde může být až hojným druhem. Naopak v severní části Prahy je spíše vzácný a jeho populace nebývají příliš početné – i zde je ale nápadná jeho kocentrace na spility nebo porfyritové žíly prorážející jinak kyselé břidlice. V Podhoří byl autorem příspěvku nalezen vzácně v severní části chráněného území na kraji křovinných porostů, v jižní části Podhoří na výslunném svahu, ale jako nekvetoucí. V přírodní památce Zámky existuje jedna početnější populace v jižní části chráněného území, na západně orientovaném svahu, v severní části přírodní památky roste asi v 10 exemplářích na svahu severní orientace, ne všechny exempláře jsou ale kvetoucí.
Rozšíření na území České republiky: Druh roztroušeně se vyskytující téměř ve všech teplých oblastech České republiky, od Českého středohoří, přes Džbán, Český kras, dolní Povltaví, střední Polabí, dolní Pojizeří až po východní Polabí v Čechách. Izolovaně roste na předšumavských vápencích (u Sušice a na vrchu Pučanka u Hejné), na Moravě roste zejména v její jižní části, od moravského podhůří Vysočiny přes Znojemsko-brněnskou pahorkatinu, Jihomoravskou pahorkatinu do Bílých Karpat stepních, na sever až do Hané k Olomouci.
Celkový areál rozšíření: Evropský druh se submediteránně-subkontinentálním rozšířením. Jeho areál sahá od severního Španělska až po evropskou část Ruska. Severní hranice probíhá východní Francií, středním Německem a jižním Polskem.
Ekologie: Stanovištěm plaménku přímého jsou výslunné křovinaté stráně, světlé háje a světlé lesy. Nejlépe mu vyhovují světlé bazifilní teplomilné doubravy s rozvolněnými porosty dubu šípáku (Quercus pubescens), ve vlhčích oblastech také s dubem zimním (Quercus petraea) a dále suché bylinné lemy na okrajích nebo lesních světlinách teplomilných doubrav. Také ale ve vápnomilnách bučinách na strmějších svazích a hřbetech kopců ve vápencových oblastech. Geologickým podkladem bývají nejčastěji vápence, opuky a čedičové horniny, půdy bývají zásadité, často vápenité (většinou na vápnitých spraších), kamenité i hlinité.
Ohrožení a ochrana: Plamének přímý patří mezi ohrožené druhy naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§3). Četné lokality se nacházejí v chráněných územích. Cílený pravidelný monitoring populací není prováděn, údaje o jeho výskytu většinou vyplývají ze zpracovávaných průzkumů o chráněná území nebo ze zpracovávaných podkladů péče o území. Z toho důvodu by bylo vhodné provádět pravidelný monitoring, při kterém by byla zjišťována početnost populací (alespoň v územích, kde je vzácným druhem).
Ohrožení na území Prahy: Na území Prahy je plamének přímý vázán výhradně na již vyhlášená chráněná území. Na těchto územích by tak neměl být bezprostředně ohrožen lidskou čínností, jako jsou nejrůznější stavební záměry. V chráněných územích je při prováděné péči o území třeba brát na zřetel, že plaménku přímému vyhovuje mírné přistínění – odstranění křovin v jeho blízkosti tak může znamenat i zánik lokality.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Plamének přímý je charakteristickým druhem křovinatých strání, který pro jeho přímý vzrůst a výšku do 1,5 metru lze jen obtížně zaměnit. Podobný plamének plotní (Clematis vitalba) je dřevnatá popínavá liána se všemi listy jednoduše lichozpeřenými, která může dosahovat až 10 metrů. Je běžným druhem ve světlých lužních lesích, ale i v lesních lemech a v křovinách.
Fotografováno dne 8. 6. 2007 (Bílé stráně v Českém středohoří), 5.6.2009 a 6.7.2009 (přírodní památka Zámky).
Projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy je realizován s finančním přispěním Hlavního města Prahy.